Turistické cíle v okolí obce Rudolec

Vystavěn v l. 1700–1707 podle projektu italského mnicha Dominika de Angeli na místě zbořeného gotického kostela Matky Boží ze 13. stol. V roce 2008 se chrám stal Národní kulturní památkou.

Současný pozdně barokní farní kostel byl nově vystavěn v letech 1750-1753 na místě staršího gotického, těžce poškozeného husity r. 1424, a to nákladem majitele panství Karla Maxmiliána z Ditrichštejna. Základní kámen položen 1. dubna 1750, slavnostně vysvěcen r. 1753.

Kostel postavený v letech 1730 – 1734 a svěcený o dva roky později. Výjimečným dokladem architektonického zoomorfismu a symbolického přístupu v barokní architektuře jako takové.

Hřbitovní kostel na hřbitově z r. 1549, původně morovém. Vysvěcen r. 1555. V 17. stol. přestavěn. Hřbitov používán do r. 1945. Dochoval se na něm cenný soubor kovaných a litinových křížů.

Původně protestantská modlitebna z r. 1605, vystavěná rodem Grünů ze Stürzenberga. V r. 1665 ji nechala nova majitelka panství, Blanka Polyxena hraběnka Collalto, vysvětit jako katolickou kapli. Upraven a rozšířen v roce 1718 Janem Kryštofem Říkovským rytířem z Dobrčic, hejtmanem Jihlavského kraje.

Hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice byl postaven patrně počátkem 17. století jako jednoduchá pozdně renesanční stavba. Na počátku 18. století byla přistavěna sakristie dle návrhu arch. Jana Blažeje Santiniho-Aichela s typicky prohnutou střechou a oknem ve tvaru sférického trojúhelníku.

Kostel Povýšení sv. Kříže v Uhřínově je novorománská stavba z let 1908-1909 s hodnotnou výzdobou. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Není památkově chráněn.

Původně gotický kostel z konce 14. stol. V 16. stol. přestavěn renesančně, roku 1786 klasicistně upraven. Po roce 1951 sklad. Obnoven v r. 1992. Dnes slouží pro občasné bohoslužby, koncerty a výstavy.

Filiální kostel sv. Barbory je původně gotický, založen snad ve 2. pol. 13. stol. či na počátku 14. století. Do roku 1622 byl farní. Prošel celou řadou stavebních úprav, mohutná věž byla přistavěna až roku 1852. V hřbitovní zdi je zabudovaný smírčí kámen, přenesený sem v 80. letech 20. století.

Barokní hřbitovní kostel z let 1720–1725. Fresky od Josefa Cereghettiho, dřevořezby a kamenické práce od rodiny Morávků. Na hřbitově pohřbena Anežka Hrůzová.

Kostel sv. Bartoloměje v Radostíně nad Oslavou je barokní stavba z let 1769-1771 se starším gotickým jádrem. Je římskokatolickým farním kostelem s pravidelnými bohoslužbami. Společně se samostatnou průjezdní věží, márnicí a ohradní zdí je chráněn od r. 1958 jako kulturní památka.

Kostel z r. 1848 na místě kostela, který r.1808 vyhořel. Centrální osmibokou stavbu ve stylu přechodu od baroka ke klasicismu kryje nízká báň s lucernou. Na hlavním oltáři je socha sv. Floriána z poloviny 18. století, ostatní vybavení je z 19. století. Od května 1958 je kostel kulturní památkou.