Turistické cíle v okolí obce Matějov

Barokní hřbitovní kostel z let 1720–1725. Fresky od Josefa Cereghettiho, dřevořezby a kamenické práce od rodiny Morávků. Na hřbitově pohřbena Anežka Hrůzová.

Původně gotický kostel r. 1734 přestavěn. Jednolodní, obdélníkového půdorysu, s hranolovitou věží. Presbytář uzavřen barokním štítem. Triumfální oblouk lomený, relativně vysoký. K patě triumfálního oblouku přizděna kamenná křtitelnice. Uprostřed střechy oplechovaná věžička čtvercového průřezu.

Kostel sv. Bartoloměje v Radostíně nad Oslavou je barokní stavba z let 1769-1771 se starším gotickým jádrem. Je římskokatolickým farním kostelem s pravidelnými bohoslužbami. Společně se samostatnou průjezdní věží, márnicí a ohradní zdí je chráněn od r. 1958 jako kulturní památka.

Areál původně gotického, barokně přestavěného kostela sv. Filipa a Jakuba v Pavlově se samostatně stojící zvonicí byl v 15. stol. opevněn zdí ve tvaru hradeb. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Spolu se samostatnou zvonicí a kamenným křížem je od r. 1958 chráněn jako kulturní památka.

Kostel připomínán roku 1370. Stojí na návsi ve středu městyse. Roku 1845 ke kostelu přistavěna zvonice. Kostel jednolodní s tříbokým závěrem. Na severní straně přístavek sakristie. Hranolová věž zvonice završena lucernou s jehlanem. Kolem kostela hřbitov. Celý areál od r. 1970 památkově chráněn.

Kostel sv. Jakuba Většího (Staršího) ve Velké Losenici je gotického původu s pozdějšími úpravami. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Kostel je v rámci areálu spolu s kostnicí a průchozí zvonicí v obvodní zdi chráněn jako kulturní památka České republiky.

Kostel svatých Jana a Pavla stojí na místě kaple stejného zasvěcení z roku 1867. Postaven byl roku 1936 a jeho hrubá stavba trvala pouhých 7 týdnů. Vysvěcen byl 2.5. 1937. Hlavní oltář se sochami Božského Srdce Páně a patronů kostela, stejně jako kazatelnu, vyřezal sochař a řezbář Bohumil Bek.

Gotický orientovaný jednolodní kostel ze 14. století, jako farní zmiňován 1381. V letech 1590 – 94 uváděn jako protestantský. V roce 1609 je již katolický s byl přifařen k Radostínu. Kostel vyhořel v roce 1863, současný vzhled je výsledkem historizující úpravy. Rekonstrukce v letech 1992- 97.

První písemná zpráva o kostelu pochází již z roku 1265. V r. 1350 připomínán jako farní. V roce 1692 přistavěna věž. Jednolodní stavba s kněžištěm o něco užším než kostelní loď. Věž má podsebití. Kostel památkově chráněn od r. 1963.

Hřbitovní kostel z pol. l4. stol., dochovány dva gotické portály. Zvětšen 1488, vypálen 1647, obnoven 1658. Poslední úprava 1910. Uvnitř fragmenty fresek z 15., 16. a 17. stol. Hřbitov z 15. stol., nachází se zde řada cenných náhrobků.

Kostel sv. Markéty ve Zhoři je chráněná kulturní památka. Jedná se o monumentální pozdně barokní jednolodní stavbu vybudovanou v letech 1764–1765 na místě starší svatyně. Západní hranolová věž nese dva památné zvony z let 1400 a 1515. Svou první mši zde sloužil farář Josef Toufar.