Turistické cíle v okolí obce Krásné

Kostel sv. Václava v Krásném je pozdně barokní stavba z r. 1737. Je kostelem filiálním v římskokatolické farnosti Sněžné na Moravě s omezeným konáním bohoslužeb. Od r. 1958 je zapsán v seznamu kulturních památek.

Novodobá křížová cesta z r. 2015 s keramickou výzdobou vede k pův. mariánské kapli, postavené r. 1889 na místě zbořené kaple z 18. stol. Autorkou výzdoby kaple i křížové cesty je Marie Klimešová z Poličky.

Skalní útvar (802 m. n. m.) vzniklý mrazovým zvětráváním ortorul ve starších čtvrtohorách. Je tvořen dvěma na sebe navazujícími skalními hřebeny s délkou 44 a 35 m, výškou do 12 m. Na temeni útvary podobné skalnímu hřibu. Chráněná přírodní památka.

Lípa velkolistá, s obvodem kmene přes 11 m a výškou 22 m, je druhý největší strom ve východních Čechách. Její stáří je odhadováno na více jak 600 let.

Barokní, 22 metrů vysoký morový sloup z let 1727–31 je považován za vrcholné dílo tohoto druhu v Čechách. Jeho autorem je J. F. Pacák z Litomyšle. Ústřední socha P. Marie je ve výklencích, na římse a balustrádě doplněna reliéfy a plastikami 9 světců.

Rybník o rozloze 22 ha vznikl v pol. 16. stol. za Viléma z Pernštejna. Dnes slouží převážně k rekreaci. V místě veřejné tábořiště a hotel Medlov z roku 1934, původně rekreační zařízení s táborem.

Městské divadlo ve Žďáru n. Sázavou vzniklo v letech 1900-1901, v sedmdesátých letech byla secesní budova radikálně přestavěna v normalizačním duchu.

Centrum Bohuslava Martinů bylo otevřeno po zásadní rekonstrukci budovy r. 2009 jako součást Městského muzea a galerie Polička. Zahrnuje expozice Barevný svět Bohuslava Martinů včetně historické školní třídy, Historie města Poličky a Sklářství na Horácku.

Dodnes dochované hradby s 19ti baštami byly postaveny po celém obvodu města Poličky v 1. pol. 14. stol. a dosahovaly celkově délky 1220 m. Hlavní hradba byla šířky 2,5 m, před ní byla 4 m vysoká parkánová hradba a příkop, který se napouštěl vodou.

Zajímavý přírodní útvar tvořený několika vrcholovými rulovými skalisky. Na vrcholu jsou mísovité prohlubně neznámého původu, které však daly skále název.

Budova Nové radnice má základ v právovárečném renesančním domě z pol. 16. století. Jako sídlo městského úřadu slouží od rekonstrukce v letech 2002-2003.

Zámek byl vystavěn na místě starší tvrze r. 1589. R. 1643 byl vyloupen a byl přizpůsoben hosp. potřebám. Později, r. 1699 jej získala nadace šlechtičen v Brně, které patřil až do r. 1945. V r. 1874 byl zámek stavebně upraven do současné podoby, od r. 1964 je sídlem Horácké galerie.