Turistické cíle v okolí obce Křižánky

Kašna se sochou šlechtice a někdejšího majitele města Vratislava II. z Pernštejna postavena v roce 1871. Autorem sochy je Karel Dvořák. V roce 1902 sochu restauroval místní rodák, sochař Jan Štursa.

Ekumenický kostel v obci Budislav, stavba zahájena v roce 1995 v bývalém pískovcovém lomu, vysvěcen v roce 2003. O rok později byl vysvěcen zvon. Půdorys kostela připomíná lidské srdce, stěny zdobí křížová chodba, oltář je z pískovce.

Barokní kostel vznikl přestavbou pův. kostela ze 13. stol. (zmiň. r. 1361). R. 1506 přistavěna věž, v l. 1707-15 kostel barok. přestavěn (Petr Paur z Myslibořic). V 18. a 19. stol. stav. upravován (zvýšena věž, přístavby). Zařízení převážně rokokové. Kostel patří mezi chráněné kulturní památky ČR.

Původně dřevěný kostel byl v roce 1520 opatřen velkým zvonem. Při stavbě nového kostela (1730 - 1745) byla zachována původní (už obezděná) věž.

Farní kostel Narození sv. Jana Křtitele ve Svratce je v jádru raně gotická, neorientovaná stavba v barokní podobě z r. 1789. Spolu se hřbitovem obehnaným ohradní zdí, některými náhrobky a polozděnou zvonicí s bedněným patrem z doby kolem r. 1600 je chráněn od r. 1958 jako kulturní památka.

Hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice byl postaven patrně počátkem 17. století jako jednoduchá pozdně renesanční stavba. Na počátku 18. století byla přistavěna sakristie dle návrhu arch. Jana Blažeje Santiniho-Aichela s typicky prohnutou střechou a oknem ve tvaru sférického trojúhelníku.

Původní kostel zasvěcený sv. Mikuláši vystavěn v letech 1515–1516. Současná podoba kostela je po barokních úpravách z let 1710–1713. Roku 1714 vysvěcen k uctění Nejsvětější Trojici. Poslední opravy kostela proběhly počátkem 21. století.

Kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů v Křižánkách je drobná stavba v historizujícím slohu z let 1932-1934. Je filiálním kostelem římskokatolické farnosti Herálec pod Žákovou horou s pravidelnými bohoslužbami. Není památkově chráněn.

Venkovský kostel sv. Anny z let 1680–1690 v Pusté Kamenici představuje jednu z mála raně barokních centrál s kupolovým prostorem, vycházející formálně z italské manýristické architektury. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.

Kostel sv. Bartoloměje v Pusté Rybné je drobná empírová stavba z roku 1838, která nahradila starou dřevěnou kapli. Je filiálním kostelem v římskokatolické farnosti Borová u Poličky bez pravidelných bohoslužeb.

Kostel sv. Bartoloměje apoštola v Otradově je původně gotická stavba s pozdějšími úpravami v 18. a 19. století. Je kostelem filiálním ve farnosti Krouna. Areál kostela s kostnicí ohraničený ohradní zdí s branou je od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.

Gotický kostel z pol.17. století, stojící na starší stavbě, r. 1845 vážně poničen požárem a r. 1848 částečně stržen. V l. 1853–65 byl znovu vystavěn podle plánů Ing. Ant.Vacha z Pardubic. Ve věži nejstarší poličský zvon Medián, z r. 1511 a je zde rodná světnička skladatele B. Martinů.