Turistické cíle v okolí obce Křižánky

Ves Kadov vznikla jako dělnická kolonie zdejších železáren z l. 1646–51. V rámci ucelené vesnické zástavby bez centrální návsi se zachovalo několik původních architektonicky i etnograficky cenných roubených přízemních domů z třetiny 19. století. Památkově chráněno je 12 domů, stodola a vodní mlýn.

Železárny vystavěl v l. 1646–51 F. M. Kratzer ze Schönbergu. Z domků zaměstnanců se postupně vyvinula ves Kadov. V provozu byly až do r. 1874. Výroba se orientovala na užitkové i okrasné předměty. V r. 1783 byla huť druhá v produkci železa na Moravě. Dnes pouze torzo kamenné zdi.

Kamenný most přes Svratku vystavěn r. 1856 v místě dřevěného předchůdce. Most ze tří oblouků, 17 m dlouhý, 5 m široký a 4 m nad hladinou řeky. Pilíře z pískovce, oblouky a parapety z lomového kamene, parapety kryty kamennými deskami. U mostu kámen označující hranici mezi Čechami a Moravou.

Barokní kamenný most byl postaven r. 1761. Stavbu inicioval blízký klášter, k němuž most zajistil hlavní přístupovou cestu. Inspirací při stavbě byl Karlův most v Praze. Sochami 8 světců nechal most vyzdobit opat Bernard Hennet. R. 2008 byla provedena celková rekonstrukce mostu.

Kamenný most pochází z přelomu 18. a 19. století. Most 18 metrů dlouhý a 3,5 metrů široký. Jednoobloukový, oblouk má rozpětí 10 metrů a vzepětí 3,3 metry. Horní okraj z kamenných kvádrů je v průměru 4,5 metru nad hladinou řeky. Je v technicky dobrém stavu.

Barokní kaple postavená na popud žďárského faráře Ferdinanda Kristla r. 1729, podle prokazatelně staršího návrhu architekta Jana Blažeje Santiniho – Aichela (1677-1723). Zničena požárem r. 1847, znovu obnovena byla r. 1871. Sochy biskupů z dílny Řehoře Thényho nesou rysy díla I. F. Platzera.

Léčebné lázně, zmiňované již v 16. století, se udržely až do 19. století. Léčebná funkce souvisela především s pramenem vody u kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1645, s čistým prostředím a zdravým ovzduším.

Drobná kaplička krytá šindelem, v horní části se zužující ve zvonici, pochází z r. 1764. V sousedství vysoký kamenný kříž s rameny spojenými stříškou, datován do r. 1845. Kaplička společně s křížem zapsána od r. 1958 do seznamu kulturních památek.

Rokokový lovecký zámek byl postaven v r. 1776 Filipem Kinským. Další majitel, Karel Alexandr Thurn-Taxis, který zámek koupil v r. 1823, jej přestavěl na myslivnu, která tomuto účelu sloužila až do 40. let min. stol. Dnes je zámek využíván k rekreaci

Kašna z r. 1891, v r. 1905 osazena sochou pasáčka s ovečkou. Jedná se o dílo Jana Štursy, r. 1942 nahrazeno kopií. Originál vystaven v Horáckém muzeu.

Kašna se sloupem ukončeným sochou sv. Anny a Panny Marie z r. 1727, obklopena v dolní části sv. Janem Nepomuckým, Karlem Boromejským, sv. Janem Sarkandrem a sv. Šebestiánem. Sloup razantně upraven r. 1875 Karlem Dvořákem. Postaven na památku ničivého požáru a z vděčnosti ochrany před morovou ránou.