Turistické cíle v okolí obce Štolmíř

Skanzen začal vznikat v roce 1972 a to jako záchranný skanzen v regionu. Už v roce 1976 byla otevřena první část komplexu. Ve skanzenu je mnoho objektů a sbírek z blízkého okolí i ze vzdálených lokalit.

Skromné zbytky blatného hradu pánů z Kostomlat, který vznikl během 2. pol. 13. stol., hrad byl postaven částečně z cihel. Zanikl někdy před r. 1561.

Jednodílné výšinné hradiště o ploše 2,6 ha na skalnaté ostrožně nad potokem Výrovka. Ostrožnu přetínal dnes již nezřetelný šíjový val dlouhý cca 120 m. Datování hradiště je nejisté, je kladeno do pozdní doby bronzové a raného středověku.

Doposud archeologicky neprozkoumané hradiště, podle ojedinělých nálezů keramiky řazené do raného středověku. Na akropoli památník agrární strany, později obětem fašismu.

Na místě televizní retlansační věže stávala středověká ves Lhota (Lhotka) u Úval z 1. poloviny 14. století. Zanikla za husitských válek a v 16. století byla obnovena pod názvem Fidrholec. Vesnice dala název lesu – Vidrholec.

Dvoudílné hradiště nejasného stáří nad soutokem Výrovky a Malotického potoka jihozápadně od vsi Doubravčany. Archeologické nálezy datované do období štítarské kultury (okolo roku 1000 př. n. l.) a do raného středověku.

Kovová konstrukce telekomunikační věže mobilních operátorů byla vybudována v dubnu 2013. Je vysoká přes 31 m s vyhlídkovou plošinou ve výši 21 m. Protože ihned nedošlo ke shodě na smlouvě o provozování rozhledny, byla oficiálně zpřístupněna až v dubnu 2015. V denních hodinách je přístupná volně.

Barokní špitál s chudobincem, který v letech 1726 – 28 nechala postavit Marie Terezie Savojská. Budova měla na svou dobu unikátní systém horkovzdušného vytápění. Dnes ubytovna ČZU.

Zaniklý hrad. Město zal. Přemysl Otakar II. v 70 letech 13. stol. Hrad pravd. součástí města od počátku. Přestavby v 1. pol. 16. stol. a po požáru r. 1686. Koncem 18. stol. přestavěn na pivovar. R. 1915 musel ustoupit dnešní budově soudu.

Tvrziště z něhož se dochoval nízký pahorek s plošinou 14x18 m. Dnes zde stojí chata č. E455. Prvním pánem na tvrzi byl zeman Příbek r. 1339. Tvrz zanikla počátkem 17. stol.

Tvrz se prvně zmiňuje r. 1398, postavena byla patrně v 2. pol. 14. stol. Prvním známým držitelem je r. 1403 Vít Frovín. Před r. 1486 tvrz získali Hrzánové z Harasova, poté časté střídání majitelů. R. 1610 ji koupil Rudolf II. a následně byla užívána jen jako sýpka. V l. 1893–94 byla tvrz pobořena.

Astronomický střed Evropy – průsečík 50. rovnoběžky a 15. poledníku – se nachází cca 1,5 kilometru od Kouřimi, v poli u silnice vedoucí na Svojšice. Na tuto zajímavost má upozornit památník, který navrhl Jaroslav Poula. Symbol tohoto astronomicky významného místa byl na náměstí umístěn r. 2010.