Turistické cíle v okolí obce Žďár nad Sázavou

nebo vyberte

Žďár nad Sázavou

Vysočina,  Žďár nad Sázavou  (ZR)
Nalezeno celkem 106 záznamů, 5 / 9 stran, vyhledáno za 0.43 sec
 kostel sv. Filipa a Jakuba
571.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Pavlov
Areál původně gotického, barokně přestavěného kostela sv. Filipa a Jakuba v Pavlově se samostatně stojící zvonicí byl v 15. stol. opevněn zdí ve tvaru hradeb. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Spolu se samostatnou zvonicí a kamenným křížem je od r. 1958 chráněn jako kulturní památka.
 kostel sv. Jakuba Staršího
517.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Ostrov nad Oslavou
Kostel připomínán roku 1370. Stojí na návsi ve středu městyse. Roku 1845 ke kostelu přistavěna zvonice. Kostel jednolodní s tříbokým závěrem. Na severní straně přístavek sakristie. Hranolová věž zvonice završena lucernou s jehlanem. Kolem kostela hřbitov. Celý areál od r. 1970 památkově chráněn.
 kostel sv. Jakuba Většího (Staršího)
548.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Velká Losenice
Kostel sv. Jakuba Většího (Staršího) ve Velké Losenici je gotického původu s pozdějšími úpravami. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Kostel je v rámci areálu spolu s kostnicí a průchozí zvonicí v obvodní zdi chráněn jako kulturní památka České republiky.
 kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Žďár nad Sázavou-Zámek
 kostel sv. Kateřiny Alexandrijské
659.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Herálec
Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské v Herálci je pozdně barokní stavba z let 1784-1786 podle návrhu zednického mistra Františka Hromádky. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též chráněnou kulturní památkou.
 kostel sv. Kříže
684.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Sněžné
Římskokatolický kostel sv. Kříže ve Sněžném je barokní stavba z let 1753-1755. Nyní je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Společně s areálem bývalého hřbitova je od r. 1958 chráněn jako kulturní památka.
 kostel sv. Kunhuty
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Nové Město na Moravě
Kostel byl postaven ve 14. stol. (prvně zmiň. r. 1362). V pol. 15. stol. byla ke gotickému presbytáři přistavěna loď kostela a r. 1499 zvonice (r. 1592 přestavěna na věž). Kostel byl v průběhu času opakovaně opravován. R. 1929 vyzdobil fasádu ak. malíř K. Němec sgrafity. Ve 20. stol. rekonstruován.
 kostel sv. Martina
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Horní Bory
Pozdně románský jednolodní orientovaný kostel s odsazeným pravoúhlým kněžištěm snad z konce 13. století. Poprvé uváděn roku 1348. Goticky a barokně upravován, loď byla přestavěna 1863, sakristie přistavena v první třetině 20. století. Rekonstrukce v letech 1992 – 93. Památkově chráněn od roku 1958.
 kostel sv. Matouše
700.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Fryšava pod Žákovou horou
Kostel sv. Matouše pochází z roku 1788. U kostela sbírka dvanácti litinových křížů z nedaleké kadovské huti. Inventář je nepůvodní z darů, z okolních farností.
 kostel sv. Ondřeje
583.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Vojnův Městec
Na místě původního gotického kostela postaven r. 1770 kostel nový v barokním stylu. Tehdy přistavěna věž. V prvním desetiletí 21. stol. kostel postupně prochází rozsáhlými opravami.
 kostel sv. Petra a Pavla
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Bobrová
Zachovalý kostel z 1. pol. 18. stol. Iniciátorem stavby byl opat Václav Vejmluva. Projekt vypracoval v roce 1714 Jan Santini, který využil lodi a věže starého gotického kostela.
 kostel sv. Václava
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Nové Veselí
Původní kostel sv. Václava pocházel pravděpodobně již z konce 13. stol. R. 1752 dal opat žďárského kláštera Bernard z Hennetu vybudovat kostel nový. Věž byla vysoká 68 m, po požáru roku 1831 byla snížena na dvě třetiny původní výšky. V interiéru se dochovala cínová křtitelnice z roku 1609.