Turistické cíle v okolí obce Vojnův Městec

Dodnes patrné tvrziště v jihovýchodní části obce Sobíňov, kdysi Přechod. První zmínka o vsi r. 1242. V letech 1356-1364 se po ní píše Jan Kokot z Přechodu, majitel nedalekých Běstvin. V r. 1371 dědí Janův syn Ondřej a po něm syn Jan. R.1384 získává Přechod Stašek z Dolan a uvádí se zde pouze dvůr.

Socha chotěbořského rodáka z někdejšího Dolního mlýna v údolí Doubravy, spisovatele a redaktora Ignáta Herrmanna (1854-1935), stojí v parčíku na rohu Dukelské a Žižkovy ulice. Předlohu vytvořil jeho synovec, sochař Karel Opatrný (1881-1961), socha byla odhalena r. 1960.

Barokní sochy Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého tvoří na návsi v Malči malebnou skupinu doplněnou uprostřed křížem a dřevěnou zvoničkou na sloupku se stříškou.

Téměř zaniklý hrad založený asi v 2. pol. 14. stol. Kolem r. 1404 v majetku loupeživých rytířů Jana z Chotělic a Pavla Hubenky ze Zišova, r. 1407 hrad obležen král. vojskem a zpustl po tomto obležení či v násl. husitském období. Roku 1456 již pustý.

Historická budova Staré radnice byla vystavěna na přelomu 16 a 17. stol. Jednopatrová pozdně renesanční budova s jednoduchou štukovou výzdobou a valbovou střechou, v průčelí osazen barevný znak města z roku 1707.

Radnice v Novém Městě na Moravě vznikla přestavbou měšťanského domu po roce 1553. Obnovena po požárech 1696 a 1801, dnes sídlo musea.

Jednopatrový dvoukřídlý pozdně barokní zámek postaven až v 1.pol.18.st. Barokní podoba z části smazána při modernizaci zámku ve 2.pol.19.st. Stavební úpravy i v r.1936 a tato jeho podoba se dochovala dodnes.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze po požáru roku 1894 v novobarokním slohu rodinou Nevolů. Po roce 1950 jej spravovalo místí JZD. Po rekonstrukci v r. 1972 se zámek stal součástí skanzenu Veselý kopec.

Tvrz, která byla postavena Benešem z Kocurova na poč. 15. stol. nebo některým z dalších pánů v průběhu 15. stol. Prvně se zmiňuje r. 1499, kdy ji koupil Mikuláš ml. Trčka z Lípy. R. 1530 koupena Bernardem Sobkem z Kornic. R. 1638 v majetku Františka de Couriers. R. 1712 přestavěna na faru.

Turistický pramen Oslavy je označen u severozápadního břehu rybníka Velký Babín poblíž Žďáru nad Sázavou a vede k němu modrá značka. Skutečný pramen byl později lokalizován asi 800 metrů severněji, leží však mimo přístupové cesty.

V lesích kolem Peperku probíhala intenzivní těžba nerostných surovin, dřeva, kamene i cihlářských jílů od počátků osídlení kraje ve 13. století. Památkou na tuto činnost jsou také dvě vápenky pod Holým kopcem, kde i samotné názvy míst připomínají tuto dobu.

Skanzen volně rozptýlených zemědělských usedlostí postavených od pol. 19. st. do 1.pol. 20.st. Expozice je doplněna technickými památkami na vodní pohon.