Turistické cíle v okolí obce Vojnův Městec

Tvrz postavil v l. 1397–1405 Jiřík z Keclova, jinak Horek. Poč. 16. stol. ji zdědil Kryštof Čechočovský z Čechočova, a v 1. pol. 16. stol. ji přestavěl – r. 1555 se zve Nové Horky. R. 1569 byla prodaná již jako pustá Zachariášovi z Hradce. V 2. pol. 17. stol. byl na zbytcích tvrze postaven špýchar.

Původní trať z konce 19. a začátku 20. stol. Po r. 1948 trať na mnoha místech přeložena. S úpravami souvisí i výstavba některých nových viaduktů. Kamenný železniční viadukt u Žďáru nad Sázavou vystavěn r. 1953. R. 2012 provedena rekonstrukce viaduktu.

Starý židovský hřbitov byl založen asi v polovině 18.století, kdy se v Dřevíkově usadila kolonie Židů. Hřbitov byl původně poloviční, obehnán roubením. Později rozšířen a opatřen klenutým vjezdem. Hřbitov je volně přístupný.

Židovský hřbitov v Chotěboři s vchodem od východní strany je součástí městského hřbitova v Žižkově ulici na jihu města Chotěboř. Byl založen r. 1894 a pohřbívalo se zde až do 30. let 20. století. Chotěbořská židovská komunita přestala existovat r. 1940. Hřbitov není běžně přístupný.

Kamenná mohyla postavená podle návrhu architekta Antonína Wiehla. Stavitelem byl ing. Josef Šupich a slavnostně odhalena v září 1874. V roce 2003 provedeny rozsáhlé restaurátorské práce. Práce vedli restaurátoři Petr Máša a Jaroslav Máša.

Skalní útvar obehnaný náspem a dvojitým valem byl osídlen již v mladší době kamenné. Bylo zde hradiště, kde se vystřídalo mnoho rodinných čeledí. Ve 13.-14. stol. zde pravděpodobně stával dřevěný hrádek. Dnes zůstaly pouze terénní nerovnosti.

Železná rozhledna, 55 m vysoká, stojící 615 m n. m. byla postavena zač. r. 2004 jako telekomunikační věž firmou Český Mobil a.s. Díky podmínce OÚ Trhová Kamenice byla na věž umístěna vyhlídková plošina a věž byla zpřístupněna jako rozhledna.

Na rodinný dům upravený pozůstatek zaniklé tvrze pánů ze Zubřího, přestavěné později na zámeček s hospodářským dvorem. Kolem pol. 19. stol. areál kompletně vyhořel. Zachovalá část hlavního obytného traktu, který patrně obsahoval bývalé sídlo, upraven v hájenku a později rodinný dům.

Hranolová zvonice u bezvěžového kostela sv. Petra a Pavla z roku 1804. Traduje se, že v ní byl zvon s nápisem v azbuce, pocházející od ruského vojska z doby napoleonských válek. Zakončena je věžičkou s otevřeným zvonovým patrem a dvojitou makovicí. Památkově chráněná je spolu s kostelem od r. 1958.