Turistické cíle v okolí obce Miroslav

Zaniklá tvrz. Samotná vesnice se prvně zmiňuje r. 1131. Z Dobřínska se píše r. 1278 Vícemil, po něm r. 1310 Mikuláš, poté r. 1367 klerik Pavel. Od r. 1358 byla ves připojena k templštejnskému panství. Pokud tvrz v té době jestě existovala, po sloučení panství byla opuštěna a zanikla.

Původně gotický hrad italského kastelového typu (14. stol.) sloužil k ochraně premonstrátského kláštera pod ním. V 16. stol. renesančně přestavěn, s drobnými barokními úpravami. Výrazná dominanta nad městem.

V renesanční zámek byl přestavěn původně gotický hrad v roce 1585 Kryštofem z Tiefenbachu. Později, v 18. stol., byl zámek upraven rodinou Trautmannsdorfů. Od konce stol, vlastnili zámek různé nadace, které nechaly zbořit dvě ze tří křídel zámku.

Hrad Dubno měl stávat v jižní části obce Dolní Dubňany a podle všeho představoval sídlo rodu pánů z Dubna. Zprávy o tomto rodu máme po celé 13. století. Osud sídla a zánik rodové linie nám však není znám.

Raně klasicistní zámek vznikl přestavbou staršího objektu v roce 1790, kterou pro hraběnku Marii Brigitu z Canalu provedl Johann Amon. Zámek je dnes majetkem obce a nachází se v něm penzion a restaurace.

Na břehu řeky Rokytná nedaleko Čermákovic stával středověký mlýn zmiňovaný již v r. 1270. Na jeho místě byl později postaven vrchnostenský dvůr. V průběhu 16. století obýván komunitou novokřtěnců (habánů).

V letech 1768-75 postavili loučtí premonstráti barokní zámek. R.1835 jej koupil baron Karel Emanuel. Koncem 19.st. byl klasicistně upraven. Ve 2. pol.20.století se zámek stal majetkem státu a silně zchátral.

Zprávy o džbánické tvrzi pocházejí z konce 16. a z počátku 17. století. Mohla však vzniknout již ve 14. století, protože v roce 1354 tady sídlil Dětřich ze Džbánic. Zda byla jeho sídlem tvrz není ale písemně doloženo. Později byly Džbánice již součásti cizích panství.

Pseudobarokní zámek byl postaven v roce 1882 Edvardem Khuen – Belassy a tomuto rodu náležel do r. 1945. V současné době je v něm umístěn Ústav sociální péče, domov se zvláštním režimem.

Fara s farářem Bedřichem v Rouchovanech uváděna k r. 1218. Za třicetileté války byla fara spolu s velkou části Rouchovan zničena císařským vojskem. Obnovena byla až r. 1671. Nynější budova byla postavena r. 1802 pány z Lichtenštejna. Ve zdi fary zazděn náhrobek z r. 1571, řečený Klekáníček.

Kříž dal postavit r. 1895 František Holubář, rolník v Heřmanicích. Po zániku Heřmanic, kde původně stával, chátral a zůstal z něj pouze kamenný podstavec zdobený reliéfem Panny Marie. Dnes je doplněn kříž, památka je restaurovaná a stojí v malém parčíku pod farskou zahradou v centru Rouchovan.

Zámek byl přestavěn ze straší tvrze koncem 16. století Jindřichem z Náchoda. Roku 1684 zámek získali strahovští premonstráti, kteří provedli raně barokní přestavbu, aby tak napravili škody ze třicetileté války.