Turistické cíle v okolí obce Chlupice

Zprávy o džbánické tvrzi pocházejí z konce 16. a z počátku 17. století. Mohla však vzniknout již ve 14. století, protože v roce 1354 tady sídlil Dětřich ze Džbánic. Zda byla jeho sídlem tvrz není ale písemně doloženo. Později byly Džbánice již součásti cizích panství.

Pseudobarokní zámek byl postaven v roce 1882 Edvardem Khuen – Belassy a tomuto rodu náležel do r. 1945. V současné době je v něm umístěn Ústav sociální péče, domov se zvláštním režimem.

Fara s farářem Bedřichem v Rouchovanech uváděna k r. 1218. Za třicetileté války byla fara spolu s velkou části Rouchovan zničena císařským vojskem. Obnovena byla až r. 1671. Nynější budova byla postavena r. 1802 pány z Lichtenštejna. Ve zdi fary zazděn náhrobek z r. 1571, řečený Klekáníček.

Kříž dal postavit r. 1895 František Holubář, rolník v Heřmanicích. Po zániku Heřmanic, kde původně stával, chátral a zůstal z něj pouze kamenný podstavec zdobený reliéfem Panny Marie. Dnes je doplněn kříž, památka je restaurovaná a stojí v malém parčíku pod farskou zahradou v centru Rouchovan.

Zámek byl přestavěn ze straší tvrze koncem 16. století Jindřichem z Náchoda. Roku 1684 zámek získali strahovští premonstráti, kteří provedli raně barokní přestavbu, aby tak napravili škody ze třicetileté války.

Tvrz je součástí komplexu budov, který založili v první pol. 13. stol. johanitští rytíři. Poč. 15. stol. zastavili Kounice Janu Suchému Čertovi z Kunštátu. Během uherské nadvlády byly Bočkovi z Kunštátu zabaveny Matyášem Korvínem, po r. 1470 vráceny. Od poč. 16. stol. sloužily hospodářským účelům.

Toto středověké sídlo řádu německých rytířů /komenda/ mající charakter hradu bylo založeno po roce1237, kdy jej král Václav I. řádu daroval jako faru. V roce 1362 se připomíná komtur Jan a v roce 1365 zde sídlil Jindřich z Lipé, který městečko Hostěradice držel.

Spletitý systém chodeb o několika patrech se rozprostírá na velké ploše pod obcí, ale hlavně pod přírodní památkou U Kapličky. Vznikl hlavně v 17. stol. a sloužil k hospodářským účelům, ale také k ochraně obyvatel ve válečných obdobích.

Zdevastovaný a nepřístupný raně barokní zámek dal vystavět po r. 1669 hrabě Michal Adolf z Althanu na místě bývalé tvrze. Po r. 1804 prošel klasicistní úpravou. Po r. 1945 zde byla kasárna. Od r. 1986 je prázdný a nyní rekonstruován.

Tzv. Kammelhaus nebo též Nový zámek vybudoval v roce 1885 Dominik Kammel-Hardegg, který při dělení rodového majetku v roce 1880 chtěl mít v Hrušovanech své šlechtické sídlo. Stavitelem byl J. Plaschofski, na malířské výzdobě se podílel i Alfons Mucha. Po roce 1945 zde byla umístěna škola, MNV a dnes městský úřad.

Postaven v letech 1868–1870 jako součást stavby železnice z Vídně do Brna. Byl prvním celoželezným mostem v Rakousku-Uhersku. Pro podobnost mezi viaduktem a Eiffelovkou byl nazýván též „Eiffelův most“. Dodnes se dochovalo jen jeho torzo.

Pozdně renesanční stavba jezuitské koleje a gymnásia z r. 1634. Jeziuté byli ve Znojmě ustanoveni hrabětem Michalem Adolfem z Althanu v r. 1624. Dnes sídlo Moravského zemského archivu.