Turistické cíle v okolí obce Chlupice

Kostel sv. Václava v Troskotovicích je jednolodní stavba z let 1840-1841 v pozdně empírovém (klasicistním) slohu na místě starší stavby. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 také chráněnou kulturní památkou.

Raně gotický kostel sv. Václava, dříve jako opevněný, založen templáři z nedalekého Templštejna. Částečně dochovány původní stavební prvky a vybavení. Později rozšířen o charakteristickou věž s cimbuřím. Nyní filiální ve farnosti Horní Dubňany a od r. 1958 chráněná kulturní památka.

Historie kostela sahá k přelomu 12. a 13. stol. V r. 1356 se poprvé zmiňuje fara. Za třicetileté války kostel vyhořel, ale následně byl obnoven a později několikrát upraven a rozšířen. Poslední velká rekonstrukce proběhla po požáru v r. 1945. Fara byla po válce adaptována pro účely mateřské školy.

Původně farní románský kostel zasvěcený sv. Vavřinci, uváděný r. 1248. V r. 1630 zničen požárem. V l.1646–60 obnoven na náklady knížat z Liechtensteina A. Ernem a J. K. Ernem. V r. 1660 znovu vysvěcen a zasvěcen Všem svatým.

Zřícenina hradu z konce 14. století. Nejvíce utrpěl za válek Jiřího z Poděbrad a uherským králem Matyášem Korvínem. Za majitele Václava z Vejtmíle a Žerotic, v roce 1508, se uvádí již jako pustý.

Zámek byl přestavěn v roce 1824 z letního sídla mnichů vídeňským měšťanem Josefem Langem. Roku 1958 se zámek stává domovem pro řádové sestry, později zde bylo zřízeno učiliště. Dnes je zámek v soukromých rukou.

Zaniklý hrad. Blíže neznámý hrádek přiřazován k nedalekým Ledvicům nebo Vémyslicům. Ledvice připomínány r. 1529 jako pusté. Pro bližší informace nezbytný archeologický výzkum.

Klasicistní hrobku dala pro svého manžela, knížete Karla z Lichtenštejna, postavit r. 1789 kněžna Marie Eleonora z Oettingen-Spielbergu. Posledním pohřbeným zde byl Rudolf z Lichtenštejna r. 1908.

Zaniklá tvrz. V písemných pramenech o ní není zmínka, ves Lipňany se zmiňuje r. 1366. Do r. 1455, kdy byla připojena ke Slavěticím, byla samostatným zbožím. Archeol. nálezy datují život na tvrzi do období 13.–1. pol. 14. stol. Vesnice byla opuštěna v l. 1493–1503 v důsledku česko-uherských válek.

Zcela zaniklá tvrz poprvé zmiňována v roce 1373, kdy na ní sídlili příslušníci rodu Milotů. Poslední zmínka je z roku 1493, kdy Václav z Kbelova zapsal ves i s tvrzí Hynkovi z Bačkovic. Dnes je celé tvrziště zastavěno vesnickými usedlostmi a domky.

Zámek byl přestavěn v r. 1748 pod vedením F. A. Pilgrmana z barokního klášterního konventu. Původní záměr, postavit monumentální čtyřkřídlý zámek, se nezdařil a budova později sloužila jako kasárna a dokonce jako tabáková továrna.

Pozdně gotický klášterní hrad vystavěný opatem Přibyslavem ve 30.– 40. letech 15. stol. Pozdějšími přestavbami změněn na současnou čtyřkřídlou pravidelnou budovu. Zdevastován využíváním armády do r. 1990.