Turistické cíle v okolí obce Tvořihráz

nebo vyberte

Tvořihráz

Jihomoravský kraj,  Znojmo  (ZN)
Nalezeno celkem 183 záznamů, 3 / 16 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 Daunův palác
275.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj, Znojmo
Městský šlechtický palác Daunů vystavěný v 16. stol. na místě dvou středověkých domů. V 18. stol. pozdně barokně přestavován a upravován. V r. 1780 získalo současnou podobu hlavní průčelí.
 Dobřínsko
345.0 m. n.m.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj
Zaniklá tvrz. Samotná vesnice se prvně zmiňuje r. 1131. Z Dobřínska se píše r. 1278 Vícemil, po něm r. 1310 Mikuláš, poté r. 1367 klerik Pavel. Od r. 1358 byla ves připojena k templštejnskému panství. Pokud tvrz v té době jestě existovala, po sloučení panství byla opuštěna a zanikla.
 Dubno
Dubňany
hrad, zaniklý, není známo, Jihomoravský kraj
Hrad Dubno měl stávat v jižní části obce Dolní Dubňany a podle všeho představoval sídlo rodu pánů z Dubna. Zprávy o tomto rodu máme po celé 13. století. Osud sídla a zánik rodové linie nám však není znám.
 dvůr Alinkov
Allingau
ostatní - palác, dům, chátrající, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Horní Kounice
Na břehu řeky Rokytná nedaleko Čermákovic stával středověký mlýn zmiňovaný již v r. 1270. Na jeho místě byl později postaven vrchnostenský dvůr. V průběhu 16. století obýván komunitou novokřtěnců (habánů).
 Dyje
214.0 m. n.m.
Milfron
zámek, chátrající, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Dyje
V letech 1768-75 postavili loučtí premonstráti barokní zámek. R.1835 jej koupil baron Karel Emanuel. Koncem 19.st. byl klasicistně upraven. Ve 2. pol.20.století se zámek stal majetkem státu a silně zchátral.
 Džbánice
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Džbánice
Zprávy o džbánické tvrzi pocházejí z konce 16. a z počátku 17. století. Mohla však vzniknout již ve 14. století, protože v roce 1354 tady sídlil Dětřich ze Džbánic. Zda byla jeho sídlem tvrz není ale písemně doloženo. Později byly Džbánice již součásti cizích panství.
 fara
310.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Hluboké Mašůvky
Původně obydlí poustevníka. V roce 1744 byla vystavěna prostornější fara pro kněží pro pobyt po celý rok. Klasicistní přízemní budova obdélného půdorysu, napravo vedle kostela Navštívení Panny Marie. Součástí areálu fary je ještě na budovu fary navazující hospodářská budova a novodobá kaple.
 Galgen/šibenice
478.0 m. n.m.
Oberretzbach
ostatní, zřícenina, volně přístupno, Rakousko
Pozoruhodně zachovaná konstrukce šibenice z 1. pol. 18. století byla tvořená třemi pětiúhelnými cihelnými pilíři cca 7 m vysokými, které byly propojeny dřevěnými trámy. Dochovány dva z pilířů s kapsami po trámech a kamennou deskou z roku 1721.
 Gruberův hotel
245.0 m. n.m.
Hotel Gruber, Gruberův mlýn, čtvrtý mlýn
mlýn - vodní, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Hnanice
Bývalý vodní mlýn v údolí Dyje pod vinicí Šobes, přestavěný na počátku 30. let 20. století na oblíbený hotel Gruber. Po roce 1945 se ocitl v přísně střeženém pohraničním pásmu. Po roce 1974 zcela zanikl. Dnes jen nepatrné zbytky zdí, ústí náhonu a část klenutého sklepa ve skále.
 historická budova školy
308.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Hluboké Mašůvky
Původně škola v malé chaloupce zřízená r. 1744. V r. 1802 upravena a rozšířena do dnešní podoby; další úpravy v l. 1893-1894. Přízemní budova na půdorysu "L". Na stěnách chodby zachovány malované učební pomůcky (fragmenty). Na průčelí pamětní deska místního ředitele a skladatele Františka Bauera.
 Horní Dunajovice
200.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Horní Dunajovice
Zámek byl přestavěn ze straší tvrze koncem 16. století Jindřichem z Náchoda. Roku 1684 zámek získali strahovští premonstráti, kteří provedli raně barokní přestavbu, aby tak napravili škody ze třicetileté války.
 Horní Kounice
tvrz, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Horní Kounice
Tvrz je součástí komplexu budov, který založili v první pol. 13. stol. johanitští rytíři. Poč. 15. stol. zastavili Kounice Janu Suchému Čertovi z Kunštátu. Během uherské nadvlády byly Bočkovi z Kunštátu zabaveny Matyášem Korvínem, po r. 1470 vráceny. Od poč. 16. stol. sloužily hospodářským účelům.