Turistické cíle v okolí obce Bítov

Klášter františkánů zřízený u staršího kostela sv. Víta r. 1455. Roku 1468 klášter poničen vojsky Matyáše Korvína, roku 1558 františkáni vyhnáni, nakrátko se vrátili v l. 1673–76. Budovy konventu poté zbořeny, kostel upravován po r. 1770, zrušen r. 1785, od r. 1790 v majetku města.

Zřícenina hradu, založeného ve 13 stol. pány z Wallsee. Od roku 1411 v držení významného rodu Hofkirchenů. Hrad byl rozšířen v 15. stol. a renesančně přestavěn kolem r. 1580 za Wolfganga z Hofkirchenu. R. 1620 zkonfiskován, poté časté střídání majitelů. Od r. 1708 nevyužíván a stal se zříceninou.

Kostel Nalezení sv. Kříže ve Chvalaticích je pozdně barokní stavba z r. 1750 navazující na starší kapli využitou jako sakristii. Věž pochází z r. 1770. Kostel v podobě z poslední velké rekonstrukce v r. 1850 je kostelem farním a od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Stálkách je pozdně gotického původu, barokně přestavěn r. 1631. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též chráněnou kulturní památkou.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Rancířově je gotického původu z 13. století, barokně a rokokově přestavěn v letech 1763-1765. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 chráněn spolu s celým areálem jako kulturní památka.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Milíčovicích je pozdně barokní stavba z roku 1760 s mladší klasicistní přestavbou z roku 1860. Nyní filiální kostel v římskokatolické farnosti Lukov u Znojma s pravidelnými bohoslužbami. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.

Farnost se poprvé uvádí v I. polovině 13. století, kdy ji získal benediktinský klášter Klein-Mariazell. V 17. a 18. století byl původní gotický kostel barokně přestavován a rozšiřován. Kolem kostela je hřbitov, k němuž přiléhá barokní fara.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie románsko-gotického původu z 13. stol. zničen r. 1645 Švédy, o 40 let později obnoven barokně zásluhou hrabat Althannů, tehdejších majitelů vranovského panství. Památkově chráněn od r. 1958 spolu s barokní farou a pohřební kaplí sv. Ondřeje románského původu.

Raně barokní kostel Narození Panny Marie z r. 1696 je filiálním kostelem farnosti Kdousov bez pravidelných bohoslužeb. Za presbytářem se nachází soubor náhrobků francouzské šlechtické rodiny Ségur-Cabanac. Areál kostela se hřbitovem je od r. 1958 památkově chráněn.

Kostel Narození sv. Jana Křtitele v Dešné je pozdně gotická stavba z r. 1494, později renesančně upravená a doplněná barokními kaplemi. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.

Secesní kostel z r. 1915 stál původně v Brně jako vojenský kostelík. Po 2. světové válce odsvěcená a zchátralá stavba určena k přesunu do Oslnovic, k němuž z politických důvodů došlo až r. 1969. Znovu postaven až v letech 1993-1996. Nyní filiální kostel ve farnosti Bítov s pravidelnými bohoslužbami.

Kostel Stětí sv. Jana Křtitele ve Starém Petříně je v jádru gotická stavba, barokně přestavěná v roce 1770 a s úpravou z roku 1806. Má výrazně dominantní věž. Je farním kostelem s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 také chráněnou kulturní památkou.