Turistické cíle v okolí obce Bítov

Románský kostel z poloviny 12. století byl později upraven goticky a snad plnil i obrannou funkci. Někdy v 18. století byla přistavěna barokní věž. V r. 1730 vznikla při kostele fara. V r. 1975 byla odkryta nástěnná malba z konce 16. století. Chrám je od r. 1160 až dodnes pod správou opatství Geras.

Barokní kostel z první poloviny 18. stol. s hrobkou Berchtoldů, postavený na místě staršího předchůdce. Na schodišti sochy sv. Jana Nepomuckého a Jana Sarkandera, věž nese dva zvony. V blízkosti hřbitov a dvě kaple.

Pozdně gotický kostel sv. Martina byl postaven v letech 1461–1463 a nahradil tak starší stavbu z 13. stol. zasvěcenou stejnému světci. Později několikrát upravován. Uvnitř je uložena rakev s ostatky sv. Valentýny.

První zmínka o farním kostele pochází z r. 1153, kdy jej Oldřich z Perneku daroval nově založenému klášteru Geras (Jeruš), ke kterému farnost patří dodnes. Současný gotický kostel vznikl kolem r. 1515. V 18. století přestavěn barokně. Areál fary a kostela je obehnán kamennými zdmi.

Jemnický farní kostel vznikl až koncem 14. století, tedy několik desetiletí po vzniku hrazeného města uprostřed jeho náměstí. Velká přestavba v 80. letech 16. století, později jen drobné doplňky a korekce vzhledu.

Dominantu nové obce Bítov, postavené v pol. 30. let 20. stol. náhradou za městečko, zatopené Vranovskou přehradou, tvoří kostel na jižní straně náměstí. Vnitřní vybavení přeneseno z původního kostela, zbytečně zbořeného až roku 1954.

Kostel je prvně doložen na rytině Georga Matthäuse Vischera z r. 1672. Současný pozdně barokní kostel se západní věží vznikl přestavbou staršího chrámu v letech 1785–1790. K přestavbě došlo v souvislosti s povýšením lokálního kaplanství na farnost r. 1784.

Románský kostel s kostnicí zde měly vzniknout již někdy po pol. 12. stol. V 13. stol. došlo ke gotické přestavbě. Současnou podobu kostel získal v l. 1740-1754 při barokní přestavbě. Částečně se dochovaly fresky z 14. stol. Nejstarší stavbou je samostatně stojící věž kostnice z l. 1150-1160.

Poté, co vstoupila v platnost Mnichovská dohoda, došlo k úpravám čs. hranice. U Vranovské Vsi byl k jejímu střežení vyčleněn oddíl SOS pod velením štábního strážmistra četnictva Vladimíra Zásměty. Ten zde byl zastřelen německým vojákem.

V roce 1664 se v Krnčičích uvádí dvůr s "panským" domem, jehož přestavbou po roce 1718 vznikl zámek, jenž byl hlavním sídlem tehdejšího majitele Krnčic Františka Josefa z Ostašova. V roce 1753 připadá zámek majiteli panství Moravské Budějovice Františku Václavu Wallisovi, jehož rodu patřil až do roku 1945.

Větrný mlýn postavil r. 1862 Franz Czerny. Mlelo se zde do r. 1908, poté v něm byla do r. 1930 kolářská dílna. R. 1933 byl upraven pro bydlení. Po 2. svět. válce byl využíván armádou a JZD. Zdevastovaný mlýn byl opraven v 2. pol. 20. stol. Dnes v majetku rodiny Braunerových slouží jako restaurace.

Zámek byl postaven v 18. stol. louckým klášterem a užíván jako letní sídlo. Po zrušení řádu se v r. 1789 stal součástí panství rodu Walisů. Na začátku 19. stol. byla budova zásadně upravena a dnes zde sídlí šlechtitelský a semenářský podnik.