Turistické cíle v okolí obce Korolupy

Poutní kaple Jména Panny Marie se nachází na kopci nad kapličkou se zázračným pramenem v osadě Dobrá Voda. Barokní stavba pochází z doby po r. 1750 a byla rozšířena r. 1878. Od r. 1958 je chráněna jako kulturní památka.

Zámek s dvorem vznikl kolem r. 1667 snad na místě staršího sídla z 13. století. V letech 1696-1851 ve vlastnictví herzogenburského kláštera, který zde provozoval statek. V současnosti je areál v soukromých rukách a slouží mimo jiné ke kulturním účelům a pořádání akcí.

Zachovalý mohutný hrad založený v 11. stol. je prvně vzpomínán v Kosmově kronice. V r. 1252 jej získal Přemysl Otakar II. a přidělil ho pánům z Hardeggu. V r. 1260 hrad dostal Vok I. z Rožmberka a později po dobu téměř 350 let patřil rodu Puchheimů. Dnes v soukromém vlastnictví.

Drosendorfská radnice je prvně zmiňována v r. 1542. V r. 1846 byla při požáru zničena radniční věž se zvonem. V r. 1910 došlo k úpravám budovy a ve 30. letech 20. stol. byla čelní fasáda vyzdobena sgrafitem, které zhotovil August Hoffmann.

Reliéfní pozůstatky tvrze prvně zmiňované v roce 1434 v souvislosti s půhonem (žalobou) Beneše z Krhova na Niklase ze Slatiny. V roce 1437 se dostává do rukou bítovských Lichtenburků. Po častém střídání dalších majitelů na přelomu 15. a 16. století pravděpodobně zpustla a zanikla.

Na místě vodního hradu vystavěn v 18. stol. barokní zámek. Obýván až do konce 2. svět. války, kdy jej zabrala a zdevastovala sovětská armáda. Po jejím odchodu v r. 1955 zámek postupně 30 let obnovován do dnešního stavu.

Rozhledna (30 m, 494 m n. m.) byla postavena v l. 2004–2009 současně s pensionem Rumburak s rekreačním areálem. Rozhlednu nechali postavit manželé Pyskovi, majitelé pensionu. Z vyhlídkové plošiny (26 m) je krásný výhled na Vranovskou přehradu a její okolí, za dobré viditelnosti jsou vidět i Alpy.

Sloup nechal v r. 1713 zhotovit patron farnosti a tehdejší majitel vranovského dominia hrabě Michal Heřman z Althannu jako památku na morovou epidemii, jež v r. 1680 postihla Vranov. V r. 1831 byl sloup zrenovován z prostředků hraběte Stanislava z Mniszku. Od r. 1958 kulturní památkou.

Barokní sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého ze zogelsdorfského pískovce byl postaven v r. 1728 pravděpodobně jako poděkování za skončení morové epidemie. V r. 1971 zrekonstruován a osvětlen.

Barokní socha sv. Anny je umístěna na rozcestí nedaleko kostela sv. Víta a kaple sv. Anny. Pochází ze 2. čtvrtiny 18. století. Ztvárňuje postarší postavu tzv. sv. Anny Samotřetí v životní velikosti, držící sedícího Ježíška v žehnajícím gestu; u pravé nohy se k ní tiskne malá postava Panny Marie.

Socha světce stojící ve svahu u silnice mezi Vratěnínem a Rancířovem. Hodnotná barokní sochařská práce z mušlového vápence pochází z druhé čtvrtiny 18. století (na info ceduli vedle sochy uveden rok 1750). Památkově chráněná.

Sochu sv. Jana Nepomuckého nechala zhotovit Marie Anna hraběnka z Althannu v roce 1731. Roku 2016 byla památkově chráněná socha zrestaurována.