Turistické cíle v okolí obce Korolupy

Manufakturu na výrobu keramiky založil v r. 1799 Josef Weiss za podpory Josefa Hilgartnera z Lilienbornu. Rozkvět začal až po r. 1816. Továrna proslula výrobou anglické kameniny tzv. westwoodu. R. 1882 byl provoz továrny ukončen a objekt sloužil k různým účelům. Dnes je kulturní památkou ČR.

Výjimečně dochovaný objekt z roku 1839, který nahradil původní krámy na moravskobudějovickém dolním náměstí, zbořené dva roky předtím. Podkovovitá stavba se vstupní branou z Purcnerovy ulice a osmi (původně 12) krámci po obvodu nádvoří.

Renesanční dům byl postaven v r. 1524 na místě pozdně středověké stavby. Později přestavěn barokně. Po r. 1766 upraven na hostinec. V současnosti slouží jako hotel.

Královské město r. 1227 založil Přemysl Otakar I. a dal jej opevnit hradbami. Ty jsou připomínány r. 1237. Měly dva pásy zdi z lomového kamene, příkop, 2 hlavní brány a několik branek. V 15. a 16. stol. byly doplněny o bašty. U Malé branky je zazděna pozdně gotická poloplastika zvaná Kamenná panna.

Opevněné město Drosendorf s hradem vzniklo kolem r. 1240 nad původní osadou s tvrzí. Bylo obléháno Přemyslem Otakarem II., později Janem Lucemburským a v r. 1406 pány Albrechtem a Janem z Bítova a Cornštejna. Mnohokrát upravované městské hradby jsou nejdochovanějšími v celém Rakousku.

Po r. 1156 založil tehdejší majitel hradu Konrád II. na protějším břehu Dyje městečko. Někdy koncem 1. pol. 15. stol. bylo městečko v podhradí opevněno a získalo i velký roční trh. Zejména podél řeky Dyje, na původním jihozápadním okraji města jsou zachovány úseky opevnění.

Klasicistní mohutný kříž z roku 1846, který nechala postavit hraběnka Helena z Mniszku-Lubomirská na památku svému zesnulému manželovi hraběti Stanislavu z Mnizsku na jeho oblíbené vyhlídce. Od kříže je výhled na protilehlý zámek i údolí řeky Dyje.

Hrad v Moravských Budějovicích byl prokázán až přestavbou panského dvora z r. 1657 na sokolský areál v letech 1919-1931. První zprávy z r. 1231, kdy je uváděna budějovická provincie jako vdovský úděl. Zánik asi při požáru města v r. 1532.

Zámek nechal postavit v letech 1666 - 1672 Rudolf Jindřich ze Schaumburku. Vznikl přestavbou čtyř renesančních měštanských domů a radnice se sgrafitovými psaníčky a renesančním portálem s letopočtem 1592. Dnes je zde městské muzeum a knihovna.

Výrazné tvrziště osídlené asi ve 13.-15. století. Tvrz se prvně uvádí v r. 1395, kdy byla panovnickým lénem. Od r. 1456 se tvrz již připomíná jako pustá.

Zaniklý zámek Nové Hobzí, jehož vznik je datován do 70. let 17. století, kdy nově vzniklou ves vlastnil Antonín Josef ze Scheidenau. Zámek neměl dlouhého trvání a zcela zanikl již po roce 1843 za Alfonse markraběte Pallaviciniho.

Reliéfní pozůstatky hradu, na jehož existenci lze podle nálezů usuzovat již před polovinou 13. století. První písemná zmínka o obci je ale až z roku 1351, to se jmenovala Nová Ves. Sídlo existovalo ještě v polovině 16. století, kdy zemřel Jan Házl jako poslední z rodu Házlů, jenž obec i s hrádkem vlastnil.