Turistické cíle v okolí obce Suchohrdly

nebo vyberte

Suchohrdly

Jihomoravský kraj,  Znojmo  (ZN)
Nalezeno celkem 145 záznamů, 2 / 13 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 boží muka
300.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Havraníky
Vrcholně barokní kamenná boží muka z roku 1717, pravděpodobně z dílny premonstrátského kláštera v Louce u Znojma. Původně stávala jižně od Šatova v hraničním pásmu. Odtud byla v roce 1986 odvezena, restaurována a v roce 1987 umístěná na stávající místo za kostelem sv. Linharta v Havraníkách.
 boží muka
317.0 m. n.m.
na Havranickém vřesovišti
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Havraníky
Z bílého kamene vystavěná sloupková boží muka z roku 1635, zřízená nákladem Pavla Platzera a jeho choti Zuzany. V okolí krásná příroda Havranického vřesoviště a viničních tratí. Z místa široký výhled do okolí.
 boží muka
255.0 m. n.m.
v ulici Napajedla
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Znojmo
Barokní boží muka stojí při staré cestě z města k brodu přes řeku Dyji. Mají atypický vzhled - kulatý podstavec, hranolovitý - zužující se - dřík zdobený ornamenty, zasklenou lucernu, ve které je reliéf tváře Krista. Není na nich viditelný žádný nápis ani datace. Vytesána byla z místního vápence.
 boží muka
v zatáčce železniční trati
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Šatov
Nedatovaná boží muka (pravděpodobně pozdně barokní z 18. století). Jedná se kamenná muka se slepou lucernu na pilířku gotických forem a krytou stříškou s bání a kamenným křížem. Lucerna je na všech čtyřech stranách zdobena reliéfy. Na soklu ani dříku nejsou žádné ozdoby ani nápisy.
 Božice
200.0 m. n.m.
hrad, zaniklý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Božice
Archeologickým výzkumem nepotvrzené místo hrádku či tvrze nalézající se na pahorku v jihozápadní části obce Božice.
 Bukovina
hrad, zřícenina, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Hostim
Nevýrazná zřícenina hradu z 1. poloviny 14. století. Pobořen zřejmě za válek krále Jiřího s uherským králem Matyášem. Od roku 1481 uváděn jako pustý.
 Červený most
270.0 m. n.m.
most, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Znojmo
Červený most (90 m dlouhý, 25 m vysoký) je železničním viaduktem, postaveným v l. 1869–70 na tehdy nově budované trase Znojmo-Brno spol. Státní dráhy, pro kterou most postavila spol. Petr Senoruzzi&Togno. Most, postavený převážně z cihel, byl jednou z největších staveb svého druhu v Evropě.
 chrám sv. Rostislava
270.0 m. n.m.
evangelický kostel
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Znojmo
Kostel byl postaven vídeňským architektem Ludwigem Faiglem v l. 1910-1911 pro německé evangelíky. Po odsunu Němců byl kostel dlouhou dobu nevyužíván. V r. 1995 jej získala Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku. Chrám byl nově zasvěcen sv. Rostislavovi, knížeti velkomoravskému.
 Chvalovice
222.0 m. n.m.
ostatní, přestavěno, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Chvalovice
Bývalá budova poddanské usedlosti, která bývá zřejmě neoprávněně označována jako zámeček. Není známo ani datum jejího vzniku. V současné době je zde umístěn hotel.
 Daunův palác
275.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj, Znojmo
Městský šlechtický palác Daunů vystavěný v 16. stol. na místě dvou středověkých domů. V 18. stol. pozdně barokně přestavován a upravován. V r. 1780 získalo současnou podobu hlavní průčelí.
 Dyje
214.0 m. n.m.
Milfron
zámek, chátrající, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Dyje
V letech 1768-75 postavili loučtí premonstráti barokní zámek. R.1835 jej koupil baron Karel Emanuel. Koncem 19.st. byl klasicistně upraven. Ve 2. pol.20.století se zámek stal majetkem státu a silně zchátral.
 Džbánice
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Džbánice
Zprávy o džbánické tvrzi pocházejí z konce 16. a z počátku 17. století. Mohla však vzniknout již ve 14. století, protože v roce 1354 tady sídlil Dětřich ze Džbánic. Zda byla jeho sídlem tvrz není ale písemně doloženo. Později byly Džbánice již součásti cizích panství.