Turistické cíle v okolí obce Suchohrdly

Kostel i fara jsou prvně doloženy v r. 1346, kdy se uvádí farář Jan z Únanova. Ve 14. stol. byl kostel upraven v raně gotickém slohu. K další přestavbě došlo v r. 1699. Další úpravy v 19. a 20. stol. Kostel je chráněn jako kulturní památka ČR.

Kostel sv. Vavřince v Plenkovicích je raně gotického původu, což dosvědčuje jeho jádro. Nyní v barokní podobě ze 17. století. Farní kostel s pravidelnými bohoslužbami je zároveň od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.

Kostel sv. Víta v Dyjákovičkách je románsko-gotického původu z 13. století, upravován a rozšířen v renesanci a baroku. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami. Od roku 1958 chráněn jako kulturní památka. V jeho okolí se nachází bývalý hřbitov s řadou barokních soch svezených z okolí.

Dominantní pozdně gotický kostel se staršími částmi. Studna, nacházející se v jeho nejstarší části, se stala vyhlášeným poutním místem.

Kostel sv. Zikmunda v Popicích je manýristická stavba s gotickým jádrem ze 13. stol., věž postavena asi v 15. stol. Naposled opravován r. 2015. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami, které ex currendo zajišťuje farnost Mašovice. Památkově chráněn od r. 1958.

Vyhlídka nad Znojemskou přehradou. R. 1892 zde stával dřevěný altán, vybudovaný Znojemskou sekcí Rakouského turistického klubu. Zanikl koncem I. světové války. R. 1922 zřídil Spolek německých turistů ve spolupráci s Klubem českých turistů nedaleko původního místa nový altán v jeho dnešní podobě.

V pol.18.st. na místě, kde kdysi stávala tvrz, vystavěna rezidence pro louckého opata, v letech 1789-96 přestavěná na barokní zámek. V letech 1948-68 sloužil jako škola. R.1984 přestavěn na rekreační a školící středisko a poč.21.st. změněn na hotel.

Poté, co vstoupila v platnost Mnichovská dohoda, došlo k úpravám čs. hranice. U Vranovské Vsi byl k jejímu střežení vyčleněn oddíl SOS pod velením štábního strážmistra četnictva Vladimíra Zásměty. Ten zde byl zastřelen německým vojákem.

Romantická a stavba ve tvaru válcové věže jako strážní hrádek nad terasovitými vinicemi. Zbudovám roku 1860 pro jaroslavického pána na Jehněčím kopci, na kterém byly zakládány vinice pro jaroslavický zámek.

Zřícenina hradu z konce 14. století. Nejvíce utrpěl za válek Jiřího z Poděbrad a uherským králem Matyášem Korvínem. Za majitele Václava z Vejtmíle a Žerotic, v roce 1508, se uvádí již jako pustý.

Zámek byl přestavěn v roce 1824 z letního sídla mnichů vídeňským měšťanem Josefem Langem. Roku 1958 se zámek stává domovem pro řádové sestry, později zde bylo zřízeno učiliště. Dnes je zámek v soukromých rukou.

Zámek byl přestavěn v r. 1748 pod vedením F. A. Pilgrmana z barokního klášterního konventu. Původní záměr, postavit monumentální čtyřkřídlý zámek, se nezdařil a budova později sloužila jako kasárna a dokonce jako tabáková továrna.