Turistické cíle v okolí obce Popice

Nedatovaná boží muka (pravděpodobně pozdně barokní z 18. století). Jedná se kamenná muka se slepou lucernu na pilířku gotických forem a krytou stříškou s bání a kamenným křížem. Lucerna je na všech čtyřech stranách zdobena reliéfy. Na soklu ani dříku nejsou žádné ozdoby ani nápisy.

Lovecký zámeček přímo na česko-rakouské státní hranici jihovýchodně od Vranova nad Dyjí vznikl před rokem 1799 jako součást krajinných úprav vranovského panství.

Červený most (90 m dlouhý, 25 m vysoký) je železničním viaduktem, postaveným v l. 1869–70 na tehdy nově budované trase Znojmo-Brno spol. Státní dráhy, pro kterou most postavila spol. Petr Senoruzzi&Togno. Most, postavený převážně z cihel, byl jednou z největších staveb svého druhu v Evropě.

Kostel byl postaven vídeňským architektem Ludwigem Faiglem v l. 1910-1911 pro německé evangelíky. Po odsunu Němců byl kostel dlouhou dobu nevyužíván. V r. 1995 jej získala Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku. Chrám byl nově zasvěcen sv. Rostislavovi, knížeti velkomoravskému.

Bývalá budova poddanské usedlosti, která bývá zřejmě neoprávněně označována jako zámeček. Není známo ani datum jejího vzniku. V současné době je zde umístěn hotel.

Vojenská strážní věž – „špačkárna“, 405 m n. m. Postavena po r. 1951. Je součástí památníku tvořeného částí tzv. železné opony, nepropustné hranice oddělující Československou socialistickou republiku od Rakouska a Německé spolk. republiky.

Kříž nechal na vysoké skále postavit majitel vranovského zámku hrabě Stanislav z Mniszku v 1. polovině 19. stol. jako památku na svého přítele - spisovatele, malíře a humanistu knížete Karla Claryho. Je přístupný po naučné stezce z Vranova nad Dyjí přes Onšov, v jehož katastru se nachází.

Městský šlechtický palác Daunů vystavěný v 16. stol. na místě dvou středověkých domů. V 18. stol. pozdně barokně přestavován a upravován. V r. 1780 získalo současnou podobu hlavní průčelí.

V letech 1768-75 postavili loučtí premonstráti barokní zámek. R.1835 jej koupil baron Karel Emanuel. Koncem 19.st. byl klasicistně upraven. Ve 2. pol.20.století se zámek stal majetkem státu a silně zchátral.

Původně obydlí poustevníka. V roce 1744 byla vystavěna prostornější fara pro kněží pro pobyt po celý rok. Klasicistní přízemní budova obdélného půdorysu, napravo vedle kostela Navštívení Panny Marie. Součástí areálu fary je ještě na budovu fary navazující hospodářská budova a novodobá kaple.

Původně gotický hrad vazalů pánů z Hardeggu byl zřejmě v 17. století přestavěn na renesanční zámek. Po opuštění hradu Hardegg sem přesídlila správa panství a zemský soud. V 18. století přestavěn barokně a mezi lety 1886-1887 v historizujícím slohu. Dnes slouží jako rodinné sídlo.

Pozoruhodně zachovaná konstrukce šibenice z 1. pol. 18. století byla tvořená třemi pětiúhelnými cihelnými pilíři cca 7 m vysokými, které byly propojeny dřevěnými trámy. Dochovány dva z pilířů s kapsami po trámech a kamennou deskou z roku 1721.