Turistické cíle v okolí obce Hodějice

Sirný pramen Štengar, který je vyveden v Šitbořicích, patří svou koncentrací sulfanu k nejkvalitnějším vodám tohoto typu na Moravě.

Původní hrad loupeživého rytíře Friduše z Linavy. Často střídal majitele. Hanuš Haugvic z Biskupic jej po r. 1570 přestavěl na renesanční zámek. Následně rozšiřován.V 19. století, za Jana Mundyho, byla velká část zámku empírově upravena.

Původně renesanční radnice vznikla v letech 1598-1600. V r. 1711 byl objekt upraven v pozdně barokním slohu. V r. 1825 došlo k empírovým úpravám. Dnes kulturní památka.

Renesanční radnice podle návrhu neznámého italského stavitele na Masarykově náměstí postavena na starších gotických základech v letech 1561-1562; rekonstrukce r. 1971 a dostavba zadního traktu r. 2001. Stavba na obdélném půdoryse s dostavěným druhým patrem, s mohutnou hranolovou věží s portálem.

Renesanční radnice s věží byla postavena v l. 1568-69. R. 1609 poničena úderem blesku a výbuchem střelného prachu, opravena r. 1613. Vyhořela při požárech v l. 1753 a 1754, opravena r. 1819 a znovu r. 1884 (stav. Petr Burg). Poškozena v l. 1917 a 1945, opravena (arch. K. Madlmayr). Je sídlem MÚ.

Renesanční radnice vznikla v r. 1592 za purkmistrů Alexandra Bradavičky a Petra Pekaře přestavbou starší gotické budovy. Později rozšířena a v 70. letech 19. stol. upravena. Poslední úpravy byly provedeny ve 20. stol. V současnosti slouží jako městský úřad.

Historicky hodnotnou, pozdně barokní budovu postavenou kolem r. 1772 obývala židovská průmyslnická rodina Strakoschových. V r. 1910 koupilo dům s přilehlou manufakturou město ke zřízení radnice. V letech 1913-1914 byla budova rozšířena o kubistický dvoupatrový obecní dům, současnou radnici.

Velké poškozené tvrziště s jádrem v zahradách č. p. 129 a 136. Mezi lety 1353–1368 ves získává Pavel ze Sovince, jenž se píše z Rašovic. Po něm r. 1379 dědí tvrz Pavlík ze Sovince, r. 1447 uváděna jako pustá, další majitel Franěk z Okarce ji obnovuje. Od r. 1597 je definitivně uváděna jako pustá.

Železná rozhledna o výši cca 10 metrů s točitým schodištěm vznikla v průběhu roku 2015 v blízkosti opraveného vodojemu Skalky. Je volně přístupná a umožňuje vzhledem k okolní vyšší zalesněné krajině jen částečný výhled, a to na kamenolom Mokrá a na oblast Dyjsko-svrateckého úvalu s Pálavou.

Vrch Santon (296 m.n.m.) měl svůj význam r. 1805 při bitvě u Slavkova, kdy byl opěrným bodem francouzských dělostřelců – tři pásy okopů jsou zachovány dodnes. Tehdy vznikly i jeho názvy – vojákům připomínal egyptský kopec Santon. R. 1979 byl vyhlášen přírodní památkou (vzácné druhy dřevin a zvířat).

Budova někdejší scholasterie byla postavena na přel. 13. a 14. stol. R. 1613 byla radikálně přestavěna. Při další přestavbě počátkem 18. stol. získala svůj dnešní vzhled. R. 1934 se zde usídlilo místní vlastivědné muzeum. V l. 1985-95 byla budova celkově opravena, poté bylo muzeum znovu otevřeno.

Narušené reliéfní zbytky hrádku, patrně ze 13.století.