Turistické cíle v okolí obce Komořany

Zaniklý hrad, pochází pravd. z obd. středověku, ale může spadat i do obd. pravěku – halštat (v okolí je výskyt opevněných staveb z tohoto obd. poměrně častý). Zanikl pravděpodobně požárem.

Pravěké opevnění, zatím nepotvrzeně ve středověku využito jako základna bojového oddílu. Leží na plochém a širokém výběžku, nad údolím Vítovického potoka, asi 1 km severně od obce.

Zaniklá tvrz ležící v těsné blízkosti pravěkého hradiště. Tvrz a hradiště spolu však nijak nesouvisí. Tvrz není v písemných pramenech zmiňována, předpokládá se, že se zde žilo v 2. pol. 13. stol. a že tvrz zanikla po dostavění blízkého hradu Vildenberka počátkem 14. stol.

Již ve 13. stol zde stál gotický kostelík se špitálem Řádu německých rytířů. Za husitských válek špitál zanikl, ale brzy byl obnoven. V r. 1677 byla kaple přestavěna. Současnou podobu získala v r. 1743. V r. 1795 přistavěna hrobka Kouniců. Před hřbitovní bránou je železný kříž z 19. stol.

Zámek, původně komenda johanitů postavená někdy během 16. století. V majetku řádu johanitů až do r. 1948, poté užíváno zemědělským družstvem a státním statkem. V současnosti objekt v soukromých rukou.

Pozůstatky vysokopecního provozu na zpracování železné rudy – Hugova či také Salmova huť v lokalitě Stará huť v údolí Jedovníckého potoka. Založena r. 1746 hrabětem Salmem. Provoz zanikl na konci 19. století. Dochován kamenný pozůstatek zdi s vyústěním tunelu, který do huti přiváděl vodu.

Renesanční čtyřkřídlý zámek s nádvorními arkádami, přestavěný Janem Bukuvkou z Bukuvky v letech 1608 -1611 z gotické tvrze a johanitské komendy ze 14. nebo 15. století. Věž zámku byla postavena za Rottalů kolem roku 1711.

V prostorách kostela sv. Petra a Pavla stávala od 13. století asi dřevěná tvrz, základní rodové sídlo pánů z Ceblovic. Dochovány nerovnosti terénu. Zanikla asi nejpozději počátkem 15. století, byla pravděpodobně nahrazena druhou tvrzí v obci a dalšími rodovými sídly.

Bývalý kaolinový lom Seč byl využívám od poloviny 20. století do r. 1993. Dnes představuje jediný větší odkryv sedimentů jurského až spodnokřídového stáří, označovaných jako rudické vrstvy. Kvůli výjimečnosti a atraktivitě je vyhledávanou turistickou lokalitou. V budoucnu zřejmě přírodní památkou.

Kaple byla vybudována zřejmě někdy v 2. polovině 18. stol. V interiéru se nacházela vzácná barokní Madona z pol. 17. stol., kterou nahrazuje replika. Počátkem 21. stol. byla kaple opravena.

Poutní kaple Panny Marie Pomocnice na vrchu Kostelíček v Brně Líšni z roku 1914, postavená na základech starší stavby, která zde stála před rokem 1784, kdy byla zbořena na základě tehdejších reforem vydaných Josefem II.

Římskokatolická poutní kaple Panny Marie Sedmibolestné byla postavena v letech 1867-1877. K vysvěcení došlo 17.9.1877. Dnes je kulturní památkou.