Turistické cíle v okolí obce Komořany

nebo vyberte

Komořany

Jihomoravský kraj,  Vyškov  (VY)
Nalezeno celkem 198 záznamů, 3 / 17 stran, vyhledáno za 0.19 sec
 Drysice
330.0 m. n.m.
hradiště, zaniklý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Pustiměř
Lokalita byla osídlena v době kamenné, pozdní době bronzové, době halštatské a v mladší době hradištní. Později využita ke stavbě hradu, takže případné starší fortifikační prvky nejsou v terénu patrné.
 dům č. p. 329
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Telnice
Mohutná stavba ze smíšeného zdiva, rozdělená na dvě poloviny – pohostinství u Laštůvků a rodinný dům. Objekt stojí na dominantním místě obce na mírném návrší a podle místních se podobá nemilské tvrzi, snad šlo původně o rychtu spadající pod panství v nedaleké Sokolnici – zatím nijak nedoloženo.
 fara
195.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Telnice
První písemná zmínka o faře v Telnici pochází z r. 1324. Budova dominuje celému náměstí. Je obdélného půdorysu a ze smíšeného zdiva. Současnou klasicistní podobu získala po přestavě r. 1855 hrabětem Mitrovským. Opravena r. 1995.
 Fricův mlýn
260.0 m. n.m.
mlýn - vodní, chátrající, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Dědice
Mlýn vznikl zřejmě v r. 1600 a patřil k arcibiskupskému panství. V r. 1858 jej koupila rodina Friců. V r. 1898 připojena pila. V r. 1930 mlýn vyhořel a poté byl přestavěn do současné podoby. Pracoval až do 80. let 20. stol., kdy byl jeho provoz definitivně ukončen.
 Ganymédova kašna
254.0 m. n.m.
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Vyškov
Barokní kašna postavená kolem r. 1730 znázorňuje příběh mladíka Ganyméda, který byl Diem dopraven na Olymp. Tam z něj udělal číšníka bohů, což pobouřilo jeho ženu Héru. Zeus nakonec Ganyméda usadil do souhvězdí Vodnáře.
 Habrovany
zámek, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj
Trojkřídlý klasicistní zámek byl přestavěn ze straší, tehdy již zaniklé tvrze po roce 1824, kdy se panství stalo majetkem Jana Herringa z Frankensdorfu. V dnešní době budova slouží jako ústav sociální péče.
 Haluzice
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj
Zaniklá tvrz, která patřila k bývalé osadě Haluzice. Podle archeol. nálezů se zde žilo v 2. pol. 13. stol. V písemných pramenech se tvrz nezmiňuje. R. 1356 byl majitelem vsi Jindřich z Nevojic, před ním Jaroslav z Jestřabic. R. 1464 byla tvrz pustá, patrně po připojení k většímu panství.
 Hamlíkov
530.0 m. n.m.
zaniklá ves
ostatní, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Podomí
Zaniklá ves ze 13. stol. prvně zmiňována r. 1353. Hamlíkov je dále zmiňován v l. 1385, 1407 a 1437. V r. 1493 je uváděn jako pustý. Někdy v l. 1550-1567 byla ves znovu osídlena, ale r. 1596 se opět uvádí jako pustá. Dále již nebyla obnovena. Lokalizována profesorem MUDr. Ervínem Černým r. 1958.
 Hlubočany
zámek, chátrající, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Hlubočany
Zámek byl vybudován po vzniku samostatného statku v Hlubočanech jako správcovské a rezidenční sídlo tehdejšího dvora. Bylo to asi kolem roku 1716 kdy cisterciátský klášter z Brna odprodal statek Bernartu Bravantskému z Chobřan. V roce 1948 přešel do majetku státu. Dnes je dvůr se zámkem v soukromých rukou.
 Horákovský hrad
320.0 m. n.m.
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Mokrá-Horákov
Téměř zaniklý hrad postavený v polovině 15. století. V roce 1464 se připomíná hrad jako pustý. Zanikl zřejmě za válek mezi markrabaty Joštem a Prokopem.
 hospodářský dvůr augustiniánů
300.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, chátrající, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Kozlany
V r. 1376 majetek koupili augustiniáni z brněnského konventu u sv. Tomáše, kteří zde založili statek. První doklad o dvoru augustiniánů současného půdorysu lze nalézt v I. vojenském mapování–josefském z let 1764-1783. V současnosti je areál ve špatném stavu.
 hrádek u Nevojic
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Nevojice
Zaniklý hrad zmiňován r. 1353 v predikátu Jindřicha z Nevojic, významné osobnosti své doby. Pro zadlužení hrad postoupen r. 1392 věřitelům z Brna, těmi prodán Jakubu Končekovi z Turovic. R. 1406 přepsán Mikuláši z Ojnic. Zanikl v 15.–16. stol.