Turistické cíle v okolí obce Hlubočany

Jedno z největších pravěkých hradišť na Moravě o rozloze 55 ha. Poloha osídlena již v eneolitu, hradiště využíváno v době bronzové, pozdní době laténské a snad i v době hradištní. Částečně dochovány dvě až tři linie valů a příkopů. Narušeno chatovou osadou a lomem, částečně zalesněno.

Mariánský sloup z roku 1885. Na vrcholu socha Neposkvrněné Panny Marie. Na podstavci se pozlacený reliéf sv. Cyrila a Metoděje. Sloup opraven r. 2005.

Zřícenina hradu postaveného r. 1339 biskupem Janem Volkem, nemanželským synem Václava II. Dobyt husity r. 1423, patrně byl na čas jejich útočištěm. R. 1439 uváděn jako rozbořený a pustý. Významný dlouholetý archeologický výzkum MUDr. J. Zháněla.

Městská studna z roku 1839. Její hladina je pouhé dva metry pod úrovní náměstí. Má podobu upraveného kamenného kvádru, který je zakončený tesanou číší. V roce 1950 byla osazena tesaným městským znakem jejímž autorem je V. Hořínek. U studny je deska s vyznačeným 17. poledníkem, který zde prochází.

Kamenné hradby městského opevnění byly vybudovány v 15. stol. V rozích Masarykova náměstí byly tři městské brány – Brněnská, Olomoucká a Kroměřížská, které byly zbořeny v 1. pol. 19. stol. Východní linie hradeb byla dvojitá. Zachovala se jen část hradeb, např. 50 m úsek v ulici Pivovarské.

Městské hradby byly vybudovány ve 14. a 15. stol. Byly 7 - 8 m vysoké, s ochozem, bastiony, příkopem a bránami; které se nedochovaly – první zanikla koncem 18. stol. a další v l. 1840, 1861, 1903. V 18. stol. ztratilo opevnění svůj význam a bylo postupně bořeno. Jeho fragmenty se zachovaly dodnes.

Možné místo tvrze v Milonicích, není však potvrzeno archeologickým výzkumem

Zámek, zřízený snad po r. 1709 v místě starší správní budovy dvora, nahradil zaniklou středověkou tvrz. Po r. 1780 za Lichtenštejnů ztrácí sídelní funkci. V letech 1922-1925 přechází do soukromých rukou. Zámek je výrazná patrová budova s polovalbovou střechou a pozůstatkem kaple v patře.

Zaniklá tvrz v rovinné poloze, založená na přelomu 14. a 15.století.

Zaniklá tvrz, která se zmiňuje r. 1238 kdy se odtud píše Předbor. Poté se majitelé tvrze často střídali, nejvýzn. byl r. 1368 Beneš z Kravař a Krumlova a poté jeho bratr Lacek. R. 1480 koupil tvrz Protivec ze Zástřizl, nevyužíval ji ale jako sídlo. Od r. 1565 zmiňována tvrz nová, postavená poblíž.

Zámek byl postaven na konci 17. století. Po požáru v roce 1807 byl zámek přestavěn v empírovém stylu, přestavba byla zřejmě realizována až po roce 1816. V zámku je dnes obecní knihovna a jsou v něm byty a hospoda.

Barokní morový památník z roku 1718. Na stylizované skalce stojí sochy sv. Jana Nepomuckého, sv. Rocha a sv. Šebestiána, ve skalce jeskyně se sochou sv. Rozálie.