Turistické cíle v okolí obce Hlubočany

První písemná zmínka o vsi pochází z r. 1355. Kostel byl postaven v letech 1848-1849 arcivévodou Ferdinandem z Este na starším základu. V r. 1864 byla zřízena fara. Prvním chvalkovickým farářem se stal ivanovický kaplan P. Michal Okáč. Před kostelem stojí empírový kříž z r. 1856.

Barokní filiální kostel sv. Isidora vznikl v letech 1739-1741 rozšiřující přestavbou starší kaple. K přestavbě velmi přispěl tehdejší farář Jakub Hlávka a následující Franz von Tannenberg. Kostel je nazýván zimní, protože se v něm dříve mše sloužily pouze v zimě.

Římskokatolický farní kostel sv. Jana Křtitele s pozdně gotickým středověkým jádrem z 2. poloviny 14. stol. Chrám z počátku plnil i obrannou funkci. Později několikrát zvýšena věž, přistavěna předsíň a sakristie.

Barokní kostel byl postaven v l. 1688-1705 na místě pův. chrámu, postaveného před r. 1389. Z pův. kostela byla zachována věž (zvýšena). Nový kostel nechali postavit M. Kafka a M. Klingseisen z Prostějova. V 1. pol. 18. stol. přistavěna mariánská kaple. Mobiliář převážně z 60. a 70. l. 18. stol.

Barokní kostel z l. 1700 – 33 od významného italského architekta Domenica Martinelliho ve službách slavkovských Kouniců. Stojí na místě původního kostela ze 14. století.

Kostel vznikl náhradou za kapli z r. 1855, rozšířenou r. 1891. R. 1968 vydáno povolení ke stavbě nového kostela a r. 1971 byla stavba podle návrhu arch. Ludvíka Kolka dokončena. Pro normalizaci po r. 1968 čekal kostel na vysvěcení až do 7. 7. 1991.

Barokní podélný orientovaný kostel s trojbokým závěrem postaven po roce 1662. Po pol. 18. st. přistavěny boční kaple a kruchta, koncem 19. st. nový hlavní oltář. Přestavěn r. 1926, koncem 2. sv. války silně poškozen, poslední úpravy koncem 20. stol.

Na přelomu 17.-18. století byl na místě starší kaple z 15. století postaven jednolodní barokní kostel sv. Máří Magdalény. Autorem stavby byl italský architekt Domenico Martinelli. Stavba souvisela s obnovou samostatné římskokatolické farnosti.

Současný barokní kostel byl postaven v letech 1751-1753 na místě starší gotické stavby. V r. 1756 byl slavnostně vysvěcen. V r. 1826 byla postavena nová věž. Na konci II. světové války byla kostelní věž poškozena. Poté byla zvýšena a opatřena novou cibulovitou střechou.

Kostel stojí pravděpodobně na místě pův. kaple (zmiň. v l. 1384, 1437), která zcela zanikla. Kostel byl postaven v l. 1703-1729 řádem paulánů. R. 1729 byly přistavěny boční kaple. Po zrušení vranovského kláštera r. 1784 měl být kostel zbořen, na žádost obce byl zachován a r. 1788 přidělen obci.

Kostel sv. Martina byl postaven r. 1655 Janem Jakartovským ze Sudic a jeho chotí Annou, roz. Soběkurskou ze Soběkur. Nahradil starší kostel, postavený snad již ve 12. stol. R. 1860 byl kostel celkově opraven. R. 1891 byla přestavěna věž. Kolem kostela se pův. rozkládal hřbitov, r. 1785 byl zrušen.

Současný barokní kostel zasvěcený sv. Michaelu archandělovi byl vybudován v letech 1716-1718 nákladem patrona kardinála Wolfganga Hanibala Schrattenbacha. Opravu nestabilního průčelí a věže provedl arcibiskup olomoucký Bedřich Fürstenberg r. 1859. Nyní farní kostel s pravidelnými bohoslužbami.