Turistické cíle v okolí obce Hlubočany

Zaniklý hrad. Zmiň. k r. 1046. Po zač. 13. stol. získán zchátralý hrad olomouc. biskupstvím, v pol. 13. stol. vybudován kamenný hrad – biskup Robert či Bruno. Připomínán r. 1277 – bisk. leník Dětřich Stange. Po postavení hradu Melice (1339) opuštěn.

Původní hrad loupeživého rytíře Friduše z Linavy. Často střídal majitele. Hanuš Haugvic z Biskupic jej po r. 1570 přestavěl na renesanční zámek. Následně rozšiřován.V 19. století, za Jana Mundyho, byla velká část zámku empírově upravena.

Renesanční radnice s věží byla postavena v l. 1568-69. R. 1609 poničena úderem blesku a výbuchem střelného prachu, opravena r. 1613. Vyhořela při požárech v l. 1753 a 1754, opravena r. 1819 a znovu r. 1884 (stav. Petr Burg). Poškozena v l. 1917 a 1945, opravena (arch. K. Madlmayr). Je sídlem MÚ.

Původně renesanční radnice vznikla v letech 1598-1600. V r. 1711 byl objekt upraven v pozdně barokním slohu. V r. 1825 došlo k empírovým úpravám. Dnes kulturní památka.

Renesanční radnice vznikla v r. 1592 za purkmistrů Alexandra Bradavičky a Petra Pekaře přestavbou starší gotické budovy. Později rozšířena a v 70. letech 19. stol. upravena. Poslední úpravy byly provedeny ve 20. stol. V současnosti slouží jako městský úřad.

Historicky hodnotnou, pozdně barokní budovu postavenou kolem r. 1772 obývala židovská průmyslnická rodina Strakoschových. V r. 1910 koupilo dům s přilehlou manufakturou město ke zřízení radnice. V letech 1913-1914 byla budova rozšířena o kubistický dvoupatrový obecní dům, současnou radnici.

Velké poškozené tvrziště s jádrem v zahradách č. p. 129 a 136. Mezi lety 1353–1368 ves získává Pavel ze Sovince, jenž se píše z Rašovic. Po něm r. 1379 dědí tvrz Pavlík ze Sovince, r. 1447 uváděna jako pustá, další majitel Franěk z Okarce ji obnovuje. Od r. 1597 je definitivně uváděna jako pustá.

Větrný mlýn postavil r. 1873 Cyril Wágner původně jako klasický větrný mlýn holandského typu. Když mlýn poničila vichřice, byl při opravě v l. 1882–84 modernizován instalací Halladayovy turbíny. Po 2. svět. válce byl mlýn využíván JZD a chátral. V l. 1993–95 byl opraven a dnes slouží jako muzeum.

Barokní zámek stojí na místě román. tvrze řádu něm. rytířů (zač. 13. stol.). V majetku Kouniců nejprve koncem 16. stol. postaven renesanční zámek, poté barokně přestavěn v obd. 90. let 17. stol. – r. 1752, arch. Domenico Martinelli a Ignác Valmaggini. Rekonstrukce v 70. l. 20 stol. a v l. 2004-2012.

Smírčí křížový kámen v Pustiměři byl, podle vyryté datace, zhotoven v r. 1553 z dnes již neznámého důvodu. V r. 2004 byl Ministerstvem kultury prohlášen kulturní památkou.

Kamenný monolit vysoký cca 1 m a široký 30 cm, spodní část břevna má mírně rozšířenu. Má zaoblené rohy i hrany a je na něm patrný silně poškozený, nečitelný rytý nápis. Podle pověsti připomíná tragickou událost, kdy splašený kůň usmrtil dívku, která zde žala trávu. Památkově chráněn od r. 1958.

Barokní socha stojí v blízkosti severní strany kostela sv. Vavřince. Datována je do roku 1798. Na podestě o dvou schodišťových stupních je umístěn výškově odstupňovaný sokl (nápis+erb), na němž stojí socha Panny Marie Immaculaty; je podána v klasickém ikonografickém podání, tedy jako královna nebes.