Turistické cíle v okolí obce Pitín

Sotva znatelné terénní pozůstatky tvrziště se zcela zaniklou tvrzí, jejíž vznik nezachycují žádné prameny a jedinou starší relací je zmínka o Petrovi ze Štítné z roku 1374. Dnes je celé tvrziště neproniknutelně zarostlé.

Zbytky příkopů a valů sídla mimořádné velikosti v místě hřbitova. Hrad byl založen v r. 1353, pány ze Strání, bratry Pavlem a Ctiborem. Za husitských válek byl zpustošen. V r. 1502 skončil v rukou Jana z Kunovic a byl připojen k ostrožskému panství. Následně byl opuštěn.

Lovecký zámeček Lichtenštejnů vznikl někdy po r. 1650 přestavbou starší budovy panského dvora. V 18. stol. se uvádí jako správní budova, sídlo lesní správy a zájezdní hostinec. V současnosti slouží jako penzion a restaurace.

Skromné zbytky hradu založeného zřejmě ve 13. stol. na výrazném vápencovém vrchu Krasín, který je přírodní rezervací. První zmínka o hradu pochází z r. 1318. Z r. 1549 se dochoval podrobný soupis hradního inventáře. V r. 1550 byl záměrně pobořen a po r. 1583 je již uváděn jako pustý.

Hrad se uvádí až roku 1338. O jeho existenci ve 13. a 14. století svědčí nález grošů Václava II. Od 14. století hrad ztrácel funkci a postupně mizel. Poslední budovy hradu zničeny za třicetileté války a místně na ně navázal pozdější kounický zámek.

Výrazný reliéf zaniklé středověké tvrze v podobě pahorku jádra a části okružního příkopu a valu v těsném sousedství kostela. Doba existence tvrze je odhadována na počátek 14. stol. až pol. 15. stol.

Rozhledna stojí na Velkém Lopeníku, 911 m n.m., druhém nejvyšším vrcholu Bílých Karpat, na hranici se Slovenskou republikou. Je vysoká 22 m, plošina ve výšce 20 m s výhledem na Bílé Karpaty. Otevřena 16.7.2005.

Zaniklá tvrz z pol. 14. stol., první písemná zmínka z r. 1500. Časté střídaní majitelů, pravděp. zanikla za třicetileté války, nejpozději však za tatarského vpádu r. 1663 a nebyla již obnovena.

Terénní pozůstatky tvrziště ve svahu nad sz. částí obce. Z tvrze se zachovaly výrazné náznaky příkopu, valu a centrálního svažitého pahorku s mohutným štítovým valem. Tvrz založena ve 2. pol. 13. století. Opuštěna v pol. 15. stol.

Výrazné pozůstatky velkého tvrziště v podobě pahorku jádra, okružního příkopu a valu v jv. části obce. Založena pány z Vlachovic po pol. 15. stol. Za Forgáčů ztratila sídelní funkci. Od konce 17. stol. chátrá a rozebráním na stavební materiál zaniká.

Vodní nádrž Bojkovice, zvaná též Kolelač podle potoka, na němž byla vybudována, pochází z let 1963-1966. Nádrž o rozloze 16 ha slouží jako rezervoár pitné vody pro skupinový vodovod Uherský Brod. Její břehy včetně hráze leží proto v ochranném pásmu I. stupně a nejsou přístupné.

Reliéfní zbytky tvrze zvané Volenov, asi z poslední třetiny 13. století, zanikla spolu se stejnojmennou vsí pravděpodobně již v první třetině století následujícího.