Turistické cíle v okolí obce Pitín

Socha brněnského lékaře MUDr. Františka Veselého, který se zasloužil o rozkvět lázní po r. 1900, je dílem sochaře Františka Úprky. Byla vyrobena r. 1925 z bílého přírodního krystalického mramoru. Levice muže ukazuje k prameni, vytékajícímu ze skály za postavou.

Barokní pískovcová socha z r. 1747. Donátorem byl Tobiáš Fusek, zdejší rodák a farář v Křižanovicích. U nohou světce sedí dvojice putti. Mezi nimi je kartuše s chronogramem. Na seznamu kulturních památek od r. 1958. Součást městské památkové zóny.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého na návsi v Kladné z r. 1745. Od r. 1958 na seznamu kulturních památek. R. 2024 zrestaurována. Mírně podživotní socha světce v kontrapostu oděna do kanovnického roucha s biretem na hlavě. Oběma rukama drží kříž s korpusem Ježíše Krista.

Barokní radnice s prvky valašského lidového stavitelství z l. 1797-1798 nahradila starší dřevěnou radnici. Od r. 1962 je v ní Městské muzeum. Jednopatrová obdélná stavba s dřevěným střešním štítem, dřevěnou hodinovou věží a šindelovou střechou. Součást městské památkové zóny.

Gotický hrad je poprvé uváděn r. 1360, kdy patřil Albertu ze Šternberka. Hrad r. 1449 stavové vykoupili a postoupili ho čtveřici šlechticů. Byl opuštěn teprve po výstavbě Nového Světlova nad Bojkovicemi a r. 1517 se uvádí jako pustý.

Starý židovský hřbitov neznámého stáří. Nejstarší známé náhrobky byly datovány do počátku 17. století. Používán byl přibližně do roku 1870, kdy byl v Uh. Brodu zřízen nový hřbitov. Za nacistické okupace byl hřbitov devastován a po válce bylo přibližně 80 zbylých náhrobků přemístěno na nový hřbitov.

Sotva znatelné terénní pozůstatky tvrziště se zcela zaniklou tvrzí, jejíž vznik nezachycují žádné prameny a jedinou starší relací je zmínka o Petrovi ze Štítné z roku 1374. Dnes je celé tvrziště neproniknutelně zarostlé.

Zbytky příkopů a valů sídla mimořádné velikosti v místě hřbitova. Hrad byl založen v r. 1353, pány ze Strání, bratry Pavlem a Ctiborem. Za husitských válek byl zpustošen. V r. 1502 skončil v rukou Jana z Kunovic a byl připojen k ostrožskému panství. Následně byl opuštěn.

Lovecký zámeček Lichtenštejnů vznikl někdy po r. 1650 přestavbou starší budovy panského dvora. V 18. stol. se uvádí jako správní budova, sídlo lesní správy a zájezdní hostinec. V současnosti slouží jako penzion a restaurace.

Skromné zbytky hradu založeného zřejmě ve 13. stol. na výrazném vápencovém vrchu Krasín, který je přírodní rezervací. První zmínka o hradu pochází z r. 1318. Z r. 1549 se dochoval podrobný soupis hradního inventáře. V r. 1550 byl záměrně pobořen a po r. 1583 je již uváděn jako pustý.

Hrad se uvádí až roku 1338. O jeho existenci ve 13. a 14. století svědčí nález grošů Václava II. Od 14. století hrad ztrácel funkci a postupně mizel. Poslední budovy hradu zničeny za třicetileté války a místně na ně navázal pozdější kounický zámek.

Výrazný reliéf zaniklé středověké tvrze v podobě pahorku jádra a části okružního příkopu a valu v těsném sousedství kostela. Doba existence tvrze je odhadována na počátek 14. stol. až pol. 15. stol.