Turistické cíle v okolí obce Pitín

Přírodní rezervace o rozloze 19,29 ha na horském hřebenu v CHKO Bílé Karpaty. Ochrana horských luk a luční květeny. Rezervace vyhlášena r. 1982. Louky vznikly během valašské kolonizace kraje. Zvýšený výskyt břízy, občasný výskyt jalovce. Výhledy do okolí.

Radnice vznikla barokní přestavbou staršího původně pozdně gotického šlechtického domu. Složitou přestavbu v letech 1703-1715 provedl asi Michal Kravaň a jeho syn Pavel. Důležité rekonstrukce proběhly v r. 1930 a na přelomu 80. a 90. let 20. století. Dnes kulturní památka.

Novobarokní obytný a obchodní dům obchodníka Jana Horného z r. 1897. Jedna z několika místních staveb významného architekta Huberta Gessnera. Dnes radnice. Bohatá štuková výzdoba, secesní schodiště. Součást městské památkové zóny.

Zaniklý hrad. Dle archeol. výzkumu se zde žilo v obd. 2. pol. 13. – 1. pol. 14. stol. Zmiň. v pramenech pouze r. 1517 již jako pustý, kdy byl prodán Jitkou roz. z Landštejna a jejím mužem Jáchymem z Biberštejna Burianovi z Vlčnova.

Sirný pramen na břehu Lipovského potoka severně od obce Lipová. Jeden z mnoha na východní Moravě od Beskyd po Pálavu. Nevábný zápach způsobuje sirovodík, vyprodukovaný bakteriemi při rozkladu podzemních organických látek v kombinaci s rozpuštěnými sírany.

Původní dřevěná, později kamenná tvrz byla v průběhu 17. stol přestavěna na zámek. Barokně upraven v pol. 18. stol. Po roce 1845 změněna podoba zámku pozdně klasicistními úpravami. Moderní účelové interiéry dostal zámek po polovině 20. století.

Areál Slunečních lázní (1903) a Vodoléčebného ústavu (1909) od architekta Dušana Jurkoviče. Bývalá dominta Luhačovic, dnes ve špatném stavu, částečně využívaný. Areál uzavírá budova Slatinných lázní, na jejíž stěnu je vyveden Sirný pramen. Natáčela se zde jedna epizoda seriálu Četnické humoresky.

Socha brněnského lékaře MUDr. Františka Veselého, který se zasloužil o rozkvět lázní po r. 1900, je dílem sochaře Františka Úprky. Byla vyrobena r. 1925 z bílého přírodního krystalického mramoru. Levice muže ukazuje k prameni, vytékajícímu ze skály za postavou.

Barokní pískovcová socha z r. 1747. Donátorem byl Tobiáš Fusek, zdejší rodák a farář v Křižanovicích. U nohou světce sedí dvojice putti. Mezi nimi je kartuše s chronogramem. Na seznamu kulturních památek od r. 1958. Součást městské památkové zóny.

Barokní radnice s prvky valašského lidového stavitelství z l. 1797-1798 nahradila starší dřevěnou radnici. Od r. 1962 je v ní Městské muzeum. Jednopatrová obdélná stavba s dřevěným střešním štítem, dřevěnou hodinovou věží a šindelovou střechou. Součást městské památkové zóny.

Gotický hrad je poprvé uváděn r. 1360, kdy patřil Albertu ze Šternberka. Hrad r. 1449 stavové vykoupili a postoupili ho čtveřici šlechticů. Byl opuštěn teprve po výstavbě Nového Světlova nad Bojkovicemi a r. 1517 se uvádí jako pustý.

Starý židovský hřbitov neznámého stáří. Nejstarší známé náhrobky byly datovány do počátku 17. století. Používán byl přibližně do roku 1870, kdy byl v Uh. Brodu zřízen nový hřbitov. Za nacistické okupace byl hřbitov devastován a po válce bylo přibližně 80 zbylých náhrobků přemístěno na nový hřbitov.