Turistické cíle v okolí obce Komňa

Kostel sv. Petra a Pavla v Horním Němčí je středověkého původu v barokní podobě z let 1763-1764 s pozdějšími úpravami. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1992 chráněnou kulturní památkou.

Kostel patrně z druhé poloviny 17. století se starším jádrem byl po roce 1703 zvýšen a po polovině 18. století rozšířen o boční lodě. V r. 1904 postavena fara. Kromě téměř nedotčeného mobiliáře se v kostele dochoval i soubor pískovcových ostění portálů a oken.

Literatura uvádí založení kostela již před r. 1141, písemně doložen až v 13. st. Prošel mnoha přestavbami, nejzávažnější po r. 1668 a po požáru v r. 1775. R. 1897 přestavěn v novobarokním stylu. Další úpravy v letech 1925, 1956, 1975 a 1983.

Moderní kostel byl postaven v l. 1996-1997 po více než stoletém úsilí o výstavbu nového kostela v Luhačovicích. Výstavba byla opakovaně přerušena světovými válkami nebo sovětskou okupací r. 1968. Až po r. 1989 byl kostel konečně postaven podle projektu architektů Michala Brixe a Petra Franty.

Barokní zámek nechal v r. 1655 vybudovat biskup Juraj II. Selepčéni-Pohronec jako letní sídlo nitranských biskupů. Někdy v letech 1827-1838 byl upraven a rozšířen. V r. 1923 předán redemptoristům k založení kláštera. V letech 1952-1998 charitativní domov. V současnosti opět klášter redemptoristů.

Lázeňské divadlo v Luhačovicích slouží veřejnosti již přes sto let. Je vyhledávaným místem návštěvníků zdejších lázní.

Zaniklá tvrz, jejíž založení není písemně doloženo, ale podle nálezů z tvrziště to mohlo být zřejmě ve 14. století. Tvrz byla opuštěna ihned po připojení k Brumovu začátkem 15. století. Dnes louka s nepatrným, ale rozeznatelným vyvýšeným jádrem.

Hrabě Volfgang Serenyi, v místech tvrze vybudoval v l. 1730 – 1738 barokní zámek.

Luhačovická přehrada u obce Pozlovice, patří k nejstarším vodním dílům u nás. Je známá díky zdejším rybářským závodům, nedalekými lázněmi a krásnou přírodou v okolí.

Město nad brodem přes řeku Olšavu sloužilo od počátku jako pomezní pevnost na hranici Moravy a Uherska. Ve 13. století bylo opatřeno hradební zdí a čtyřmi branami. Zbytky zdi se dochovaly na jihu a severu, z městských bran se dochovala jediná, která dnes slouží jako vstup do Muzea J. A. Komenského.

Uhličitý minerální pramen s altánem a parkovou úpravou u vsi Suchá Loz v podhůří Bílých Karpat. Poprvé zmiňován v roce 1580. V letech 1928-1945 zde byly malé lázně. Dnes v majetku obce.

Selská usedlost z 1. třetiny 19. stol. Na přelomu 19. a 20. stol. přestavěna. Od r. 2014 majetek obce. Expozice ze života lidí jižního Valašska na zač. 20. stol. Vzácně dochovaná poloroubená vestavěná komora, dále jizba, kuchyně, chlév a stodola. Není památkově chráněno.