Turistické cíle v okolí obce Komňa

Minerální pramen původně vytékal volně na povrch. R. 1905 byl zachycen v kamenném sklípku. Je jedním z nejstarších z 16 luhačovických pramenů. V l. 1929-39 byla postavena klenutá kamenná jeskyně s mříží a poblíž kruhový pavilon s výtokovou kašnou. Název získal pramen po hraběti Ottovi Szerenyim.

Minerální pramen sv. Josefa byl získán po provedení hlubinného vrtu r. 2000. Je jedním z šestnácti pramenů, vyvěrajících na povrch v okolí Luhačovic. První prameny byly zachyceny v 2. pol. 17. stol. Některé byly získány provedením hlubinných vrtů, vedených snahou o získání nezávadné minerální vody.

Minerální pramen Vincentka (dříve Hlavní pramen) byl upraven r. 1680. Je jeden z nejstarších z celkem 16 pramenů v Luhačovicích. R. 1789 nad ním byl vybudován pavilon. R. 1792 byl pojmenován po hraběti Vincenci Serényim. Pramen byl opakovaně upravován. R. 1947 byl umístěn do současné haly.

Radnice vznikla barokní přestavbou staršího původně pozdně gotického šlechtického domu. Složitou přestavbu v letech 1703-1715 provedl asi Michal Kravaň a jeho syn Pavel. Důležité rekonstrukce proběhly v r. 1930 a na přelomu 80. a 90. let 20. století. Dnes kulturní památka.

Sirný pramen na břehu Lipovského potoka severně od obce Lipová. Jeden z mnoha na východní Moravě od Beskyd po Pálavu. Nevábný zápach způsobuje sirovodík, vyprodukovaný bakteriemi při rozkladu podzemních organických látek v kombinaci s rozpuštěnými sírany.

Původní dřevěná, později kamenná tvrz byla v průběhu 17. stol přestavěna na zámek. Barokně upraven v pol. 18. stol. Po roce 1845 změněna podoba zámku pozdně klasicistními úpravami. Moderní účelové interiéry dostal zámek po polovině 20. století.

Areál Slunečních lázní (1903) a Vodoléčebného ústavu (1909) od architekta Dušana Jurkoviče. Bývalá dominta Luhačovic, dnes ve špatném stavu, částečně využívaný. Areál uzavírá budova Slatinných lázní, na jejíž stěnu je vyveden Sirný pramen. Natáčela se zde jedna epizoda seriálu Četnické humoresky.

Socha brněnského lékaře MUDr. Františka Veselého, který se zasloužil o rozkvět lázní po r. 1900, je dílem sochaře Františka Úprky. Byla vyrobena r. 1925 z bílého přírodního krystalického mramoru. Levice muže ukazuje k prameni, vytékajícímu ze skály za postavou.

Pískovcová socha z r. 1869 provedena podle dobové lidové řezbářské tvorby. Světec zaujímá vzpřímený postoj téměř bez kontrapostu. Vykulené oči jsou upřené na kolemjdoucího. Velmi výrazné detaily. Od r. 1958 na seznamu kulturních památek.

Kamenná socha sv. Jana Křtitele pochází z roku 1792 a její autor není znám. Do Květné ji přivezl z Terstu forman Jan Vintr. Světec je umístěn na zdobeném podstavci s volutovými křídly. V letech 1994–1995 sochu restauroval akademický sochař Pavel Gabriel.

Barokní pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1771. Do Vlachovic převezena r. 1827 z Bylnice. Od r. 1958 na seznamu kulturních památek. Od r. 1962 stojí před kostelem. Socha životní velikosti v kontrapostu oděna do kanovnického roucha s biretem v levé ruce. Pravou rukou tiskne ke hrudi kříž s korpusem Ježíše Krista.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého na návsi v Kladné z r. 1745. Od r. 1958 na seznamu kulturních památek. R. 2024 zrestaurována. Mírně podživotní socha světce v kontrapostu oděna do kanovnického roucha s biretem na hlavě. Oběma rukama drží kříž s korpusem Ježíše Krista.