Turistické cíle v okolí obce Mistřice

Zaniklá tvrz, prvně zmiňovaná ve 14. stol., kdy byla sídlem vladyků z Částkova. Postavena byla snad Vlčkem nebo jeho synem Jaroslavem. Později byla tvrz připojena ke Kunovicím a r. 1497 se zmiňuje jako pustá. Na jiném místě byla postavena tvrz nová (uvádí se v l. 1570–1637), ta zanikla před r. 1667.

Církevní areál založený poč. 9. století západními misionáři. Po návratu sv. Metoděje z bavorského zajetí sloužil zřejmě jako jeho sídlo. Zanikl na konci 9. st., kostel v 10. stol. obnoven jako pohřební kaple, sloužil do 13. stol. Je považován za místo hrobu knížete Svatopluka a arcibiskupa Metoděje.

Archeologická lokalita s pozůstatky kostela asi z počátku 9. stol. V r. 1202 se chrám uvádí jako pustý. Definitivně zanikl v 80. letech 17. stol. Základy byly objeveny r. 1911. V letech 1999-2000 vznikl vedle základů chrámu nový kostelík sv. Jana Křtitele, který je jeho hypotetickou rekonstrukcí.

Tvrziště Dolní Hrádek na Velehradě je zmiňováno v letech 1428 a 1459. Archeologicky zaměřeno v r. 2015 arch. R. Vrlou. Pravděpodobně předsunuté opevnění kláštera, chránící přechod říčky Salašky.

Tvrz z roku 1391. Dobyta při česko-uherských válkách. Poté renesančně přestavěna. Dnes využívána pro kulturní účely.

Při říčce Salašce na Velehradě měly stávat dvě tvrze. Po Horním Hrádku se dochovalo valové opevnění. Lokalita byla zevrubně zkoumána v r. 1940, kdy se potvrdil středověký původ. Význam opevnění však není zcela jasný a čeká stále na řádný archeologický průzkum.

Hvězdárna byla založena v r. 1960. V r. 1964 byla zapojena do celostátní sítě pro foto bolidů, kterou řídí Astronomický ústav AV ČR. Je zde dalekohled Cassegrain o průměru hl. zrcadla 150mm a ohniskové vzdálenosti 2250mm výroby Carlzeiss Jena. Další technika je v pojízdných kopulkách na nádvoří.

Stavba kostela, semináře a gymnázia započala v roce 1654. V r. 1681 poničil rozestavěné budovy požár a v roce 1695 výbuch nedaleké Červené věže. V roce 1737 byla stavba dokončena. Roku 1776 objekty převzala armáda, která zde sídlila do roku 1945. Dnes zde sídlí Slovácké centrum kultury a tradic.

Poutní kaple Nejsvětější Trojice byla postavena v r. 1908 na místě starší kapličky. Dne 2. června 1912 kapli vysvětil uherskobrodský děkan P. Augustin Jeřábek. V l. 1998–2000 proběhla celková oprava kaple.

Základní kámen posvětil v r. 1990 papež Jan Pavel II. Stavba byla zahájena v r. 1998 podle návrhu Ing. Víta Kolmačky a dokončena podle plánů arch. Jaroslava Meluzína v r. 2002. Kapli vysvětil 31. srpna 2002 biskup Mgr. J. Hrdlička.

Poutní kapli postavil r. 1668 kníže Hartman z Lichtensteina. Brzy se stala oblíbeným poutním místem a r. 1697 byla stavebně rozšířena. V obd. josefínských reforem byla r. 1786 uzavřena, na žádost občanů u císaře Františka I. znovu otevřena r. 1819. Interiér vyzdobili ak. malíř J. Köhler či J. Hána.

Kaple byla postavena r. 1747. Ve stavbě nezvyklého typu je sousoší Křtu Krista v nadživotní velikosti. Peníze na stavbu údajně odkázal měšťan Jan Tomaštík, který zde nalezl poklad. Sochařská práce se připisuje Ondřeji Zahnerovi z Olomouce. R. 1999 byla kaple zrekonstruována (sochař V. Martinák).