Turistické cíle v okolí obce Sušice

Budova synagogy z roku 1875. V roce 1904 získala kopuli a novorománské průčelí. Za 2. sv. války, r. 1941, byla vypálena. Po r. 1945 kulturní dům a knihovna. V 60. letech byla poškozena požárem, do dnešní podoby rekonstruována až na počátku 21. století. Dnes knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana.

Tečovice se připomínají k roku 1141, kdy v nich jeden lán patřil přerovskému kostelu. Většina však byla světská. Tvrz se v historických pramenech sice neuvádí, ale podle archeologického průzkumu se její vznik datuje někdy po roce 1250.

Tvrz z konce 15. stol., potvrzená počátkem 16. stol a přestavěná koncem 16. stol. na panský dům či zámek. Od poloviny 17. stol. upraven na hostinec. I dnes je dům obsahující zdivo původního panského sídla využíván jako restaurace.

Tvrz vybudovaná zřejmě ve 14. století se prvně vzpomíná v 15. století. V r. 1481 tvrz získali Zástřizlové, kteří ji nechali zpustnout. Naposled se jako pustá uvádí v r. 1552. Zbytky tvrziště se zachovalým pahorkem obklopeným neznatelným valem a příkopem se dodnes nacházejí v zahradě rodinného domu.

Téměř neznámý, původně barokní zámek byl postaven některým z držitelů léna olomouckého biskupství v 17. stol. Několikrát upravován v 18. a 19. stol. Později sloužil jako kanceláře a sklady zemědělského družstva.

Hrad se uvádí až roku 1338. O jeho existenci ve 13. a 14. století svědčí nález grošů Václava II. Od 14. století hrad ztrácel funkci a postupně mizel. Poslední budovy hradu zničeny za třicetileté války a místně na ně navázal pozdější kounický zámek.

Původně hrad vybudovaný za Přemysla Otakara II. Pobývali zde panovníci (Karel IV., Zikmund, Matyáš Korvín). R. 1512 byl opuštěn a chátral. V r. 1645 zpustošen Švédy. Na poč.18. st. zde postavili Kounicové barokní lovecký zámeček zvaný Baráník.

Z r.1318 je listinou doložena první zástava, v níž se sídlo nazývá tvrzí, a od r.1320 je převzali páni ze Šternberka. Na konci 14.stol. držel hrad markrabě Prokop, a proto ho r.1400 obléhal král Zikmund. Dnes je zámek účelové využit(soud).

Nejstarší zachovalá část areálu hospodářského dvora velehradského kláštera pochází z poloviny 16. století. Ve 20. století došlo k demolici západní části areálu. V letech 2010-2011 proběhla rekonstrukce a adaptace na multifunkční centrum.

Větrný mlýn byl postaven r. 1830. R. 1890 byl vyvrácen vichřicí, poté Josefem Páterem znovu postaven. Poslední majitel František Patera byl r. 1942 zatčen gestapem a zemřel ve vězení. Poté mlýn téměř zchátral, ale v 60. l. 20. stol. byl koupen ONV Kroměříž a opraven. R. 1972 znovu opraven F. Hrdým.

Traduje se že mlýn stál již v r. 1840. Prvně je doložen v kupní smlouvě z r. 1879. V r. 1938 byl mlýn zbořen. V r. 2003 byl proveden archeologický průzkum a v letech 2007-2009 byla podle dochované dokumentace postavena jeho věrná replika.

V r. 1863 koupil Zborovice Dr. Jonáš Friess se svou sestrou Antonií Redlichovou, kteří si v l. 1890-1891 nedaleko zámku nechali postavit vilu (Nový zámek) a hrobku. Stavbu v historizujícím slohu projektovali vídenští architekti F. Fellner a H. Hellner. Od r. 1947 slouží areál účelům sociální péče.