Turistické cíle v okolí obce Hartvíkovice

Fara s farářem Bedřichem v Rouchovanech uváděna k r. 1218. Za třicetileté války byla fara spolu s velkou části Rouchovan zničena císařským vojskem. Obnovena byla až r. 1671. Nynější budova byla postavena r. 1802 pány z Lichtenštejna. Ve zdi fary zazděn náhrobek z r. 1571, řečený Klekáníček.

Fara bývala v Náměšti nad Oslavou od roku 1345. Barokní budova byla postavena Kufštejny v l. 1740–45. Na fasádě plastiky sv. Josefa a sv. Jáchyma od Josefa Winterhaldera. V interiéru je polychromované dřevěné sousoší Nejsvětější Trojice ze třetí čtvrtiny 18. století a obrazy od Karla Josefa Aigena.

Historie novodobé farnosti v Dalešicích začíná r. 1675, kdy po letech, kdy byly Dalešice přifařeny k Valči, byla zdejší farnost obnovena. Vrcholně barokní dalešická fara byla postavena v první čtvrtině 18. století a do současné podoby přestavěna r. 1778. Fara je památkově chráněná od května 1958.

Romantická stavba otevřené besídky je z r. 1830. Původně měla vsazená novogotická okna, dveře, uvnitř podlahu z dubových parket a barokní polstrované židle. Ke glorietu vede 7 kamenných schodů. Je nově opraven.

Zřícenina hradu založeného v 1. polovině 14. stol. V 15. století sídlo loupeživých rytířů. V roce 1446 zbořen z rozhodnutí moravských stavů.

Kříž dal postavit r. 1895 František Holubář, rolník v Heřmanicích. Po zániku Heřmanic, kde původně stával, chátral a zůstal z něj pouze kamenný podstavec zdobený reliéfem Panny Marie. Dnes je doplněn kříž, památka je restaurovaná a stojí v malém parčíku pod farskou zahradou v centru Rouchovan.

Zaniklá tvrz, tzv. „Horní hrádek“ patřila pravděpodobně k Jakubovu. Přímé zmínky o tvrzi chybí. Na Jakubově je doložen místní vladycký rod, r. 1368 se zmiňuje Záviš, poslední z tohoto rodu. R. 1417 se odtud psal Jan Šelenberk, poté byla tvrz připojena ke Kralicím a nejpozději tehdy byla opuštěna.

Archeologicky nepotvrzené místo tvrze, na vyvýšeném ostrůvku v poli, blízko Hostákova

Pozůstatky předsunutého opevnění města. Z dvoupatrové věže chráněné příkopem a palisádou stojí zbytky přízemí. Při příležitosti 500. výročí Žižkovy smrti zbudována mohyla z žul. kamenů. Poloha na skále poskytuje nejlepší výhledy na město.

Pozdně románský kostel je pozůstatkem vsi Kosovice, uváděné v letech 1101 a 1225. Byl pravděpodobně založen koncem 12. století třebíčskými benediktýny. Do roku 1607 při něm byla protestantská fara. Poté se stal součástí farnosti u kostela sv. Martina a r. 1785 u kostela Proměnění Páně v Třebíči.

Empírová hrobka a hřbitovní kaple, postavena Jindřichem Vilémem Haugwitzem v letech 1822–1825. Autorem projektu byl vídeňský architekt Josef Kornhäusel, výzdobu vytvořil vídeňský sochař Josef Klieber. Doposud poslední člen rodu Haugwitzů, hrabě Karel Antonín, zde byl pohřben v roce 1995.

V jádru pozdně renesanční čtyřkřídlý zámek vznikl na místě renesančně přestavěné středověké tvrz na počátku 17. století. Barokně upraven na počátku 18. století za Rodenů z Hirzenau a Hagendorfu snad architektem Mořicem Grimmem. Dnes zámek patří obci a slouží jejím účelům.