Turistické cíle v okolí obce Kuroslepy

Zaniklá tvrz, tzv. „Horní hrádek“ patřila pravděpodobně k Jakubovu. Přímé zmínky o tvrzi chybí. Na Jakubově je doložen místní vladycký rod, r. 1368 se zmiňuje Záviš, poslední z tohoto rodu. R. 1417 se odtud psal Jan Šelenberk, poté byla tvrz připojena ke Kralicím a nejpozději tehdy byla opuštěna.

Empírová hrobka a hřbitovní kaple, postavena Jindřichem Vilémem Haugwitzem v letech 1822–1825. Autorem projektu byl vídeňský architekt Josef Kornhäusel, výzdobu vytvořil vídeňský sochař Josef Klieber. Doposud poslední člen rodu Haugwitzů, hrabě Karel Antonín, zde byl pohřben v roce 1995.

V jádru pozdně renesanční čtyřkřídlý zámek vznikl na místě renesančně přestavěné středověké tvrz na počátku 17. století. Barokně upraven na počátku 18. století za Rodenů z Hirzenau a Hagendorfu snad architektem Mořicem Grimmem. Dnes zámek patří obci a slouží jejím účelům.

Nepřístupná gotická tvrz přestavěná na zámek. Tvrz ze 14. st., ve 2. pol. 16. st. přestavěna na renes. zámek. Po připojení k Mor. Krumlovu (1598) ztrácí význam, od 19. st. byty, kanceláře. Čtyřkřídlý zámek s arkádovým nádvořím prochází rekonstrukcí.

Zaniklý hrad zmiňován v l. 1308-1453. Dříve mylně umisťován do prostor domu pánů z Lipé. Dnes se předpokládá, že stával v místech za farou na náměstí. Po zániku asi využit k hospodářským účelům, později zbourán. Dochovány možné artefakty ve zdivu stodoly. Místo čeká na řádný archeologický průzkum.

Postaven v letech 1868–1870 jako součást stavby železnice z Vídně do Brna. Byl prvním celoželezným mostem v Rakousku-Uhersku. Pro podobnost mezi viaduktem a Eiffelovkou byl nazýván též „Eiffelův most“. Dodnes se dochovalo jen jeho torzo.

Zbytky renesanční tvrze postavené v polovině 16. století rytíři Jesenickými z Janovic. Po připojení k Náměšti r. 1629 sloužila hospodářským účelům, později byla opuštěna a z větší části zanikla.

Nepatrné zbytky tvrziště, pozůstatek tvrze pánů z Kralic, doložena r. 1368. R. 1398 ji získali páni z Otradic a tvrz ztratila svůj význam. R. 1418 je uváděna jako pustá.

Upravená dvoukřídlá patrová budova tvrze ze 14. st., přestavěné renesančně Březnickými z Náchoda v 16. st. Později součástí hospodářského dvora, dnes fara. Dochován zazděný portál brány a renesanční okna.

Barokní kaple, vybudovaná r. 1691 Jiřím Hausperským z Fanalu. Čtyřapsidová centrála má v interiéru trojúhelníkový půdorys, zaklenuta je kupolí s lucernou. Pod kaplí krypta. Poškozena byla dělostřeleckým zásahem během bojů o Rosice roku 1945.

Renesanční kaple z r. 1560 původně obklopená hřbitovem. Věž přistavěna r. 1838. Do lodi zasazeny barokní náhrobky. Na rozhraní 16. a 17. století zde působili němečtí kazatelé ze sboru švýcarských bratří.

Polygonální kaplička z r. 1847 na místě starší, snad z 18. století. Stojí nad prameny, které zásobovaly od třetiny 19. stol. kašnu v Rokytné. V r. 1971 byla kaplička opravena a znovu slavnostně vysvěcena. Kolem vede naučná stezka.