Turistické cíle v okolí obce Kuroslepy

Pískovcová zděná šestiboká nádrž vybudována r. 1609 byla roku 1763 doplněna sochou sv. Floriána na hranolovitém sloupu. V r. 2004 byla nahrazena replikou, kterou vytvořil restaurátor Dimitrij Neuwirth. Historický originál byl uložen v lapidáriu.

Kašnu, která stávala původně v Brně na Nové ulici, koupily Rosice r. 1868. Centrální litinovou sochu Živěny (bohyně úrody Ceres) daroval městu Jindřich Rahn z Vídně, majitele dolů na železnou rudu. Voda v kašně začala proudit koncem léta 1869.

Klášter s kostelem založil v polovině 14. stol. snad Zdeněk z Lipé. R. 1423 pobořen husity, r. 1500 opuštěn. Po požáru 1682 byl přestavěn barokně, r. 1786 byl klášter zrušen. Kostel slouží původnímu účelu, v klášterních budovách sídlí městský úřad.

Původně pozdně románský kostel z počátku 12. století, přestavěný v 18. století. V kostele se dochovaly cenné nástěnné malby ze začátku 14. století.

Městský palác vznikl po r. 1614 sjednocením a přestavbou dvou starších domů. Současná podoba s vysokými pilastry a atikou s volutami je výsledkem úprav po požáru r. 1690. V r. 1957 bylo v domě umístěno městské muzeum a poté též městská galerie.

Zřícenina hradu z 2. pol. 14 století postaveného many třebíčského kláštera. Hrad neměl dlouhého života. Jako pustý se uvádí již roku 1556 v urbáři náměšťského panství. Zničen byl v tažení moravských stavů proti loupeživým rytířům.

Kolomazné kameny jsou ploché kruhové nebo oválné balvany, v tomto případě žulové, s mírným spádem k otvoru uprostřed. Na nich byl destilací borového dřeva získáván dehet, ten pak býval smíchán s tukem a vznikalo tak mazivo na dřevěné nápravy vozů, kolomaz. Ta byla používána do 19. století.

Kolomazné kameny jsou ploché kruhové nebo oválné balvany, v tomto případě žulové, s mírným spádem k otvoru uprostřed. Na nich byl destilací borového dřeva získáván dehet, ten pak býval smíchán s tukem a vznikalo tak mazivo na dřevěné nápravy vozů, kolomaz. Ta byla používána do 19. století.

Kolomazné kameny jsou ploché kruhové nebo oválné balvany, v tomto případě žulové, s mírným spádem k otvoru uprostřed. Na nich byl destilací borového dřeva získáván dehet, ten pak býval smíchán s tukem a vznikalo tak mazivo na dřevěné nápravy vozů, kolomaz. Ta byla používána do 19. století.

Litinový kříž na kamemmém podstavci z roku 1871 dal na svém pozemku severně od centra Rouchovan zřídit František Konvalina, rolník v Rouchovanech č.p. 37 s manželkou Josefou. Zhotovil jej Matouš Uhlíř. Na kříži je citát z Nového zákona Ep: k Filip: 2. 8. Kříž je udržovaný, nápis dobře čitelný.

Gotický trojlodní kostel s polygonálním presbytářem a barokní klenbou, jehož počátky sahají do poslední třetiny 13. století. V letech 1946–1953 byla v hlavní lodi prolomena okna, byly upraveny střechy a provedena celková oprava.

Původně románský kostel s farou založili templáři někdy ve 2. pol. 13. stol. Někdy v 15. stol. byla přistavěna věž a počátkem 17. stol. sakristie. Při poslední přestavbě, v r. 1818, vznikla přístavba s novým vchodem a byla prolomena i nová okna. Nedávno opraven.