Turistické cíle v okolí obce Krhov

Fara s farářem Bedřichem v Rouchovanech uváděna k r. 1218. Za třicetileté války byla fara spolu s velkou části Rouchovan zničena císařským vojskem. Obnovena byla až r. 1671. Nynější budova byla postavena r. 1802 pány z Lichtenštejna. Ve zdi fary zazděn náhrobek z r. 1571, řečený Klekáníček.

Romantická stavba otevřené besídky je z r. 1830. Původně měla vsazená novogotická okna, dveře, uvnitř podlahu z dubových parket a barokní polstrované židle. Ke glorietu vede 7 kamenných schodů. Je nově opraven.

Zřícenina hradu založeného v 1. polovině 14. stol. V 15. století sídlo loupeživých rytířů. V roce 1446 zbořen z rozhodnutí moravských stavů.

Kříž dal postavit r. 1895 František Holubář, rolník v Heřmanicích. Po zániku Heřmanic, kde původně stával, chátral a zůstal z něj pouze kamenný podstavec zdobený reliéfem Panny Marie. Dnes je doplněn kříž, památka je restaurovaná a stojí v malém parčíku pod farskou zahradou v centru Rouchovan.

Tvrz je součástí komplexu budov, který založili v první pol. 13. stol. johanitští rytíři. Poč. 15. stol. zastavili Kounice Janu Suchému Čertovi z Kunštátu. Během uherské nadvlády byly Bočkovi z Kunštátu zabaveny Matyášem Korvínem, po r. 1470 vráceny. Od poč. 16. stol. sloužily hospodářským účelům.

Archeologicky nepotvrzené místo tvrze, na vyvýšeném ostrůvku v poli, blízko Hostákova

Na místě zámku stávala původně tvrz, na renesanční zámek přestavěná v 17.stol. barokně upraven ve stol. 18. V druhé pol. 20. století přestavěn na domov důchodců. Přes původní příkop k zámku vede barokní most.

Pozůstatky předsunutého opevnění města. Z dvoupatrové věže chráněné příkopem a palisádou stojí zbytky přízemí. Při příležitosti 500. výročí Žižkovy smrti zbudována mohyla z žul. kamenů. Poloha na skále poskytuje nejlepší výhledy na město.

Pozdně románský kostel je pozůstatkem vsi Kosovice, uváděné v letech 1101 a 1225. Byl pravděpodobně založen koncem 12. století třebíčskými benediktýny. Do roku 1607 při něm byla protestantská fara. Poté se stal součástí farnosti u kostela sv. Martina a r. 1785 u kostela Proměnění Páně v Třebíči.

Empírová hrobka a hřbitovní kaple, postavena Jindřichem Vilémem Haugwitzem v letech 1822–1825. Autorem projektu byl vídeňský architekt Josef Kornhäusel, výzdobu vytvořil vídeňský sochař Josef Klieber. Doposud poslední člen rodu Haugwitzů, hrabě Karel Antonín, zde byl pohřben v roce 1995.

V jádru pozdně renesanční čtyřkřídlý zámek vznikl na místě renesančně přestavěné středověké tvrz na počátku 17. století. Barokně upraven na počátku 18. století za Rodenů z Hirzenau a Hagendorfu snad architektem Mořicem Grimmem. Dnes zámek patří obci a slouží jejím účelům.

Památník ve tvaru mohutného kamenného kalicha postaven r. 1925 na paměť husitské posádky jevišovického hradu upálené Rakušany r. 1421. Památník zničený Němci za 2. světové války obnoven r. 1956 v původní podobě.