Turistické cíle v okolí obce Krhov

Kostel Nejsvětější Trojice v Běhařovicích je goticko-renesanční stavba z r. 1526, kterou nechal vybudovat Jiří Kryštof Teuffel, svobodný pán z Gundersdorfu, původně jako protestantskou. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněná kulturní památka.

Moderní stavba kostela v Tavíkovicích byla vysvěcena v roce 2002. Stejně tak novodobě je pojatý i interiér. Pamětní tabule vedle vstupu uvádí, že Kostel Panny Marie, matky jednoty křesťanů, byl posvěcen Janem Pavlem II. dne 21. května 1995.

Kostel Povýšení sv. Kříže v Trstěnicích má pozdně barokní podobu z let 1798-1807 se zbytky gotických článků. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 též chráněnou kulturní památkou.

Hřbitovní kostel s pozdně románským jádrem a přístavbami z 18. stol.

Kostel sv. Bartoloměje v Blížkovicích je románského původu, goticky rozšířený, v 18. stol. barokně přestavěný a upravený v 19. stol. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 1958 je chráněnou kulturní památkou.

Kostel sv. Filipa a Jakuba v Pavlicích vznikl r. 1835 rozšířením barokní poutní kaple z 70. let 17. století. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Společně s kaplí Božího hrobu přistavěnou k presbytáři je od r. 1958 chráněn jako kulturní památka.

Gotický kostel se prvně připomíná v roce 1394. Roku 1569 byl zbořen a na jeho místě postaven kostel renesanční. Roku 1829 a 1853 proběhly úpravy kostela. V roce 1990 byly vysvěceny dva nové zvony, František a Marie.

Původně pozdně románský kostel barokně přestavěn v letech 1734-1754. Původní románská věž byla renesančně upravena roku 1597. Na jižní straně věže jsou starší sluneční hodiny, snad předrenesanční. Věž zdobí renesanční bosáže a několik fragmentů sgrafit. Kolem je ohradní zeď zrušeného hřbitova.

Raně barokní jednolodní farní kostel ze 17. stol. s raně gotickým jádrem ze 13. stol. Poprvé uváděn r. 1253. V r. 1531 katolický, před r. 1575 přešel do rukou protestantů. Po bitvě na Bílé hoře se farnost vrátila katolíkům. Věž z r. 1839, Boží hrob z r. 1882.

Kostel sv. Jakuba Staršího v obci Černín je ojediněle dochovanou románskou stavbou z 12. stol., rozšířenou v 13. a 14. stol. a upravenou v 17. a 18. stol. Je filiálním kostelem ve farnosti Jevišovice a od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.

Raně barokní kostel dal na místě původní románské svatyně (připomínaná r. 1345, vyhořela r. 1629) postavit v l. 1639–41 hrabě Jan Baptista z Werdenbergu. Stavba si téměř zachovala původní dispozici na půdorysu kříže, interiér byl v 18. stol. několikrát upravován. Poslední úpravy na poč. 20. století.

K plochostropému románskému kostelu (před r. 1328) s hranolovou věží v čele přistavěn (ve 2. třetině 14. stol. či po r. 1446) hluboký polygonálně zakončený závěr klenutý žebrovou klenbou a obdélná sakristie na severu. Ve 2. pol. 17. stol. barokní úpravy, další r. 1853, 1973 a naposledy 1997.