Turistické cíle v okolí obce Lesonice

nebo vyberte

Lesonice

Vysočina,  Třebíč  (TR)
Nalezeno celkem 161 záznamů, 7 / 14 stran, vyhledáno za 0.19 sec
 kostel sv. Jakuba Staršího
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Stařeč
Původně pozdně románský kostel barokně přestavěn v letech 1734-1754. Původní románská věž byla renesančně upravena roku 1597. Na jižní straně věže jsou starší sluneční hodiny, snad předrenesanční. Věž zdobí renesanční bosáže a několik fragmentů sgrafit. Kolem je ohradní zeď zrušeného hřbitova.
 kostel sv. Jakuba Většího
470.0 m. n.m.
Podolí
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Jemnice
Kostel na místě knížecího dvorce z 11.-12.st. Zbytky v obvodové zdi. Před r. 1515 přistavěn nový presbytář zaklenutý žebrovou hvězdicovou klenbou. R.1832 vyhořel, trámový strop lodi nahrazen klenbou. Zachovaná románská věž a pozdně gotické pastoforium a malby v klenbě lodi.
 kostel sv. Jakuba Většího (Staršího)
491.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Jakubov u Moravských Budějovic
Kostel sv. Jakuba Staršího v Jakubově je románská stavba s gotickými a barokními úpravami a rekonstruovaná v 19. Století. Nyní je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 společně s ohradní zdí také chráněnou kulturní památkou.
 kostel sv. Jana Křtitele
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Lipník
K plochostropému románskému kostelu (před r. 1328) s hranolovou věží v čele přistavěn (ve 2. třetině 14. stol. či po r. 1446) hluboký polygonálně zakončený závěr klenutý žebrovou klenbou a obdélná sakristie na severu. Ve 2. pol. 17. stol. barokní úpravy, další r. 1853, 1973 a naposledy 1997.
 kostel sv. Jana Nepomuckého
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Litohoř
 kostel sv. Jiljí
513.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihočeský kraj, Horní Slatina
Farní kostel v Horní Slatině je v jádru pozdně románský, z první poloviny 13. století. Farnost od roku 1392. Barokně byl upraven před rokem 1717, v r. 1833 přistavěna oratoř se sakristií. Věž upravena v 19. století. Kostel je památkově chráněný od května 1958.
 kostel sv. Jiljí
460.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Moravské Budějovice
Farní kostel v Moravských Budějovicích sestává z pozdně románského jádra z I. poloviny 13. století, postupně obestavěného a mladšími částmi, jejichž datace je dosud nejasná. Přístavby a úpravy probíhaly od 14. do počátku 20. století.
 kostel sv. Kateřiny
450.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Slavíkovice
Kostel sv. Kateřiny ve Slavíkovicích je monumentální pozdně barokní stavba s románským jádrem a původní věží. Pochází z let 1745-1749. Je filiálním kostelem ve farnosti Kdousov s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.
 kostel sv. Kateřiny Alexandrijské
581.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Želetava
Hřbitovní kostel sv. Kateřiny Alexandrijské pochází z poloviny 14. st. Úpravy provedeny v 18. st. a následně ve st. 19. Tehdy získal svou dnešní podobu. V r. 1998 zahájeny opravy chátrajícího kostela.
 kostel sv. Linharta (Leonarda)
458.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Kdousov
Pozdně barokní kostel sv. Linharta v Kdousově z let 1753-1763 stojí na místě původního středověkého kostela. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 je též chráněn jako kulturní památka.
 kostel sv. Martina
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Budkov
Barokní kostel z první poloviny 18. stol. s hrobkou Berchtoldů, postavený na místě staršího předchůdce. Na schodišti sochy sv. Jana Nepomuckého a Jana Sarkandera, věž nese dva zvony. V blízkosti hřbitov a dvě kaple.
 kostel sv. Martina
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Třebíč
Pův. kostel benedikt. kláštera z pol. 13. století, od 14. stol. farní. Přestavován goticky (1502), barokně (po r. 1707) a neoslohově (r. 1905)