Turistické cíle v okolí obce Štěměchy

Barokní sloup z roku 1716 od Štěpána Pagana. Je ozdoben trojicí soch – sv. Rocha, sv. Šebestiána a sv. Karla Boromejského. Sousoší Nejsvětější Trojice stojí na třech sloupech s kompozitními hlavicemi. Sloup prošel zásadní opravou v roce 1898, při které byly původní sochy nahrazeny kopiemi.

Nedatovaný smírčí kámen, pravděpodobně středověký, má rozměry 87 x 54 x 17 cm. Je na něm vytesán pozitivní reliéf tlapatého kříže, původně černě nabarvený. Pod pravým břevnem je reliéf zbraně (snad dýky, meče nebo kopí), pod levým břevnem je reliéf srdce. Objekt je památkově chráněný od roku 1953.

Barokní vápencová polychromovaná socha sv. Jana Nepomuckého z doby před rokem 1723. Na žulovém podstavci jsou akantové ornamenty, z čelní strany je alianční znak Anny Kateřiny rozené z Lindenspirnu a jejího druhého manžela Františka Viléma ze Schellardu. Socha je památkově chráněná od roku 1958.

Umělecky kvalitně provedená socha od neznámého autora, vytvořená r. 1727, tedy dva roky před světcovým svatořečením. Světec je oděn v kněžském rouchu, v pravé ruce drží kříž s tělem Krista, nad hlavou má svatozář z pěti hvězd osazených na kruhovém drátě. Socha je památkově chráněná od roku 1958.

Špitál s kaplí nechal v letech 1671-1672 postavit hofmistr Jana Antonína z Questenberka, Jan Kreutz. Autorem raně barokní budovy byl Jan Křtitel Erna, významný brněnský barokní stavitel. Na špitál navazuje kaple na oktagonálním půdorysu, završená kopulí s lucernou. Sídlí zde kulturní centrum a TIC.

Větrný mlýn z roku 1836, sloužil k mletí smrkové kůry. Po nahrazení parním strojem chátral, proto jej obec roku 1929 odkoupila a v letech 1932-1934 upravila na byty. K bydlení sloužil až do poslední rekonstrukce, která byla provedena v roce 1977.

Hřbitov byl založen po roce 1600. Nejstarší dochovaný náhrobek je z roku 1672. Na ploše 2050 m2 se dochovalo cca 250 žulových barokních náhrobků s čistě hebrejskými nápisy z období 17.–18. století. Opuštěn byl ve druhé polovině 19. století, kdy byl zaplněn a v jeho sousedství vznikl hřbitov nový.

Zbytky tvrze z roku 1279 v majetku snad Hechtů z Rosic. Po rozboření Hynkem z Valdštejna r. 1408 uváděna jako pustá.

Tvrz se uvádí v letech 1582-1638, přičemž jejími staviteli byli Koňasové z Vydří. Jako pustá se uvádí v roce 1589. Dnes je jejím nástupcem zrekonstruovaná budova bývalého JZD.

Těžce poškozený reliéf opevněného sídla, patrně sloužící pro obranu a uložení vytěženého zlata v okolí.

Zaniklá tvrz, postavená patrně zač. 13. stol. R. 1226 je zmiňován jistý Stonař, po něm Albert ze Stonařova. R. 1389 tvrz v držení Jana ze Rzavého, poté časté střídání majitelů. R. 1480 při prodeji Jetřichovi z Prostiboře už není uváděna. R. 1531 zmíněna pustá tvrz a nová tvrz, která stávala jinde.

Zaniklý hrad. Doba založení hradu neznámá, nezbytný archeologický výzkum. Hrad zanikl někdy v 15. stol. Zmiňován až r. 1579 při koupi Hynkem Brtnickým z Valdštejna již jako „pusté hradisko“. Pravděpodobně šlo o soukromé sídlo patřící k Radonínu či jiné nedaleké osadě.