Turistické cíle v okolí obce Studnice

Žulový plochý kámen o rozměrech 90 x 50 cm má na čelní straně vytesán dvojitý kříž. Podle pověsti označuje místo, kde udupal rozzuřený býk řezníka či kde byl řezník zabit lupičem, který se chtěl zmocnit býka, kterého oběť vedla. R. 1997 byl kámen odcizen, byl ale později vrácen na původní místo..  

Křížový kámen byl vztyčen snad r. 1845 na památku dvaadvacetiletého Jakuba Hofmana, syna kožešníka Jakuba Hofmana z Horního Města č.p. 401. Dle matriky Jakub zemřel na poranění mozku, není však jasné, zda v důsledku nehody či násilného trestného činu. Kříž není uveden v seznamu chráněných památek.

Zřícenina hradu ze 14. st. Postaven mezi l. 1364 a 1376 Jaroslavem z Kninic. Na přelomu 14. a 15. st. byl základnou vojenských rot Jaroslavova syna Jana Sokola z Lamberka. Zbořen za feudálních rozbrojů kolem r. 1440. R. 1459 byl již pustý.

Renesanční palác z r. 1578, postaven ve stylu severoitalských paláců. Stavba sloužila luteránské akademii, která zde působila do r. 1602. Od poloviny 17. stol. do r. 1949 zde byl pivovar. Poté sídlo ZUŠ a knihovny.

Zbytky nejstarší synagogy ve Velkém Meziříčí. Vznikla před začátkem 16. století, do druhé světové války sloužila jako zimní modlitebna, poté jako skladiště. Zbořena v roce 1962.

Barokní mariánský sloup z r. 1730 snad od sochaře Františka Alexandra Jelínka. Jedná se o hodnotnou pískovcovou skulpturu Immaculaty v životní velikosti. Spočívá na vysokém sloupu z bílého mramoru. V r. 1997 provedena rekonstrukce. Sloup památkově chráněn od r. 1970.

Městská věž při kostele sv. Martina vznikla jako součást městského opevnění. Původně stála zcela odděleně od kostela sv. Martina, ke spojení obou staveb došlo až v roce 1716. Generální oprava věže proběhla v letech 1996-97.

Dvoupatrový, v jádru renesanční dům dal r. 1530 postavit Mikuláš (Michek) z Ostrova a na Radostíně. V mázhauzu se dochovaly podobné stavební prvky jako na radnici. V zadním traktu býval sladový mlýn. Dům sloužil jako městská solnice, poté barvířská dílna a obchody. Památkově chráněný od r.1958.

Zřícenina hradu založeného rodem z Mostiště koncem 13. století. Na počátku 15. století v držení pánů z Lipé. Pobořen za husitských válek.

Zámek přestavěný z gotického hradu. Renesanční podobu dostal v 16. st. za Jana Staršho ze Žerotína. R. 1760 vyhořel, obnoven Haugvici. V ineriérech cenná sbírka tapiserií. Po zestátnění sloužila část zámku jako příležitostná prezidentská rezidence.

Zachovalé torzo věže tvrze ze 14.století, dnes slouží pro účely bydlení jako soukromý majetek.

Novogotická stavba z neomítnutých cihel postavena r. 1870 podle plánu arch. A. Prokopa. Bohoslužby do 2. svět. války, dnes tržnice.