Turistické cíle v okolí obce Okarec

Kolomazné kameny jsou ploché kruhové nebo oválné balvany, v tomto případě žulové, s mírným spádem k otvoru uprostřed. Na nich byl destilací borového dřeva získáván dehet, ten pak býval smíchán s tukem a vznikalo tak mazivo na dřevěné nápravy vozů, kolomaz. Ta byla používána do 19. století.

Kolomazné kameny jsou ploché kruhové nebo oválné balvany, v tomto případě žulové, s mírným spádem k otvoru uprostřed. Na nich byl destilací borového dřeva získáván dehet, ten pak býval smíchán s tukem a vznikalo tak mazivo na dřevěné nápravy vozů, kolomaz. Ta byla používána do 19. století.

Kolomazné kameny jsou ploché kruhové nebo oválné balvany, v tomto případě žulové, s mírným spádem k otvoru uprostřed. Na nich byl destilací borového dřeva získáván dehet, ten pak býval smíchán s tukem a vznikalo tak mazivo na dřevěné nápravy vozů, kolomaz. Ta byla používána do 19. století.

Litinový kříž na kamemmém podstavci z roku 1871 dal na svém pozemku severně od centra Rouchovan zřídit František Konvalina, rolník v Rouchovanech č.p. 37 s manželkou Josefou. Zhotovil jej Matouš Uhlíř. Na kříži je citát z Nového zákona Ep: k Filip: 2. 8. Kříž je udržovaný, nápis dobře čitelný.

Kostel zmiňovaný roku 1243 věnovala královna Eliška Přemyslovna Zbraslavskému klášteru. V interiéru byla socha Rouchovanské madony z r. 1325. V r. 1619 zanikla farnost, obnovena r. 1671 a r. 1629 kostel vyhořel. Dnešní podoba je z přestavby r. 1853. Památkově chráněný je kostel od května 1958.

Architektonicky velmi hodnotná stavba z konce 12. století se řadí mezi nejstarší kostely na Moravě. Jednolodní kostel Nanebevzetí Panny Marie s příčnou lodí a hranolovou věží v průčelí snoubí v sobě prvky románské i gotické architektury. Od r. 1958 chráněn jako kulturní památka.

Původně románský kostel s farou založili templáři někdy ve 2. pol. 13. stol. Někdy v 15. stol. byla přistavěna věž a počátkem 17. stol. sakristie. Při poslední přestavbě, v r. 1818, vznikla přístavba s novým vchodem a byla prolomena i nová okna. Nedávno opraven.

Románský původ kostela z 12. stol. dokládají dvě románská okna v jižní stěně. Z gotických přestaveb pocházejí sakristie, presbytář a zaklenutí lodi. Během barokní přestavby po r. 1715 vznikla 24 m vysoká věž, jejíž vrchol zdobí unikátní mohutná korouhev, od r. 1982 měděná, později pozlacená replika.

Pozdně románský kostel s apsidou, pravoúhlým kněžištěm a částí lodi, pocházející z počátku 13. století. Pozdější zaklenutí lodi a další úpravy barokní z počátku 18. století. Nyní farní kostel s pravidelnými bohoslužbami, od r. 1958 zapsán v seznamu kulturních památek ČR.

Gotický kostelík prvně zmiňovaný k r. 1468 vznikl pravděpodobně v 1. polovině 15. stol. V letech 1564–1575 proběhla renesanční přestavba. V r. 1605 byl u kostela zřízen nový městský hřbitov. V r. 1701 byla přistavěna barokní věž.

Současný kostel sv. Jakuba Staršího v dominantní poloze je barokní stavba z 1. poloviny 18. století se středověkým jádrem. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 chráněnou kulturní památkou.

Raně barokní jednolodní farní kostel ze 17. stol. s raně gotickým jádrem ze 13. stol. Poprvé uváděn r. 1253. V r. 1531 katolický, před r. 1575 přešel do rukou protestantů. Po bitvě na Bílé hoře se farnost vrátila katolíkům. Věž z r. 1839, Boží hrob z r. 1882.