Turistické cíle v okolí obce Ladín

Současná loštická synagoga nahradila koncem 18. století původní dřevěnou, přenesenou do současné polohy při translaci ghetta 1727. Původnímu účelu sloužila do roku 1939, poté skladiště a městské museum. V posledních letech prochází důkladnou obnovou.

Bývalá synagoga v Jevíčku byla postavena v letech 1792-1794 místo starší dřevěné synagogy zničené požárem r. 1747. V r. 1907 byla secesně upravena. Židovské komunitě sloužila do 2. světové války. Od r. 1951 ji využívala československá církev husitská. Dnes se zde konají různé kulturní akce.

Barokní sýpka postavená v roce 1632. Nad vchodem do sýpky je dochován erb majitele zdejšího panství, knížete Karla z Lichtenštejna.

Klášter augustiniánů vznikl v polovině 14. stol. Barokní budova konventu s rajským dvorem dokončena r. 1682. Nad portálem renesanční kartuše. Za Josefa II. r. 1784 klášter zrušen. Konvent je tvořen čtyřmi jednopatrovými křídly. V prostorách se nachází expozice muzejních sbírek. Konvent je v seznamu kulturních památek od r. 1964.

Sloup ukrytý v houští tisů jižně od kostela sv. Filipa a Jakuba na Staroměstském nám. v Litovli. Zřízen poč. 18. stol., kromě titulní plastiky na vrcholu je zdoben reliéfy Archanděla Michaela na dříku sloupu a Bolesté Panny Marie na jeho podstavci.

Zaniklá tvrz stojící na kopci zvaném Durana; který získal jméno dle Durancie, manželky olomouckého knížete Oty. III. Dětleba (úřad vykonával v l. 1140–1160). Na základě archeologického průzkumu se na tvrzi žilo v období 13. a 14. stol. Od pol. 13. stol. bylo toto území v majetku kláštera Hradisko.

Se stavbou léčebny započato v roce 1914. R. 1916 areál ústavu otevřen a sloužil jako vojenská nemocnice pro raněné vojáky. Kaplička postavena při rozšiřování ústavu po r. 1926. Ústavní kostelík postaven zásluhou olomouckého arcibiskupa, kardinála Bauera. Kaplička stojí v krásném prostředí.

Pec na pálení vápna postavená kolem roku 1920 byla v provozu asi do roku 1925. Pec je významnou technickou památkou dokumentující tradiční způsob drobné regionální výroby.

Archeologicky zkoumané opevněné hradiště či kultovní objekt na Velkém Kosíři. Při hradišti mohylové pohřebiště baalberské kultury z období eneolitu asi 3 700-3 200 let př. n. l. Lokalita Varhany, Boří a Nad Ostichovcem.

Původně tvrz, později nevelký zámeček, dnes rozsáhlý, pozdně barokní zámek. V letech 1797 až 1945 patřil hrabatům z Herbersteinu, kteří jej upravili empirově a později novobarokně. R. 1978 vyhořelo jižní křídlo a bylo nahrazeno novostavbou.

Hradisko o rozloze asi 1,8 ha, chráněné valem, příkopem a palisádou. Osídleno věteřovskou kulturou ze starší doby bronzové, lužickou a slezskou fází kultury lužických popelnicových polí z mladší a pozdní doby bronzové, platěnickou kulturou z doby halštatské a slovanskou ze střední doby hradištní.

Dřevěná rozhledna (28 m, 442 m n. m.) stojí na místě původní dřevěné rozhledny, postavené r. 1927, která byla r. 1939 pro špatný technický stav stržena. V letech 2012-2013 byla vybudovaná obcemi mikroregionu Kosířsko nová rozhledna, která byla otevřena veřejnosti dne 22.6.2013. Od r. 2023 uzavřena a navržena k demolici.