Turistické cíle v okolí obce Ladín

Barokní socha sv. Libora na hranolovém podstavci pochází z roku 1736. Světec oblečen v roucho biskupa. Na hlavě má mitru. V ruce biskupskou berlu. Pravá ruka v žehnajícím gestu. Doklad dobového uměleckého a náboženského cítění. R. 1973 zapsána do seznamu kulturních památek.

Barokní hodnotná pískovcová světecká socha datovaná chronogramem do r. 1715. Hranolový podstavec a na něm volutový sokl. Socha světce v řádovém hábitu. Postava zobrazena v mírném kontrapostu, z drapérie hladce vystupuje pravé koleno. V levé ruce drží pozlacenou lilii. U levé nohy sedí andílek.

Barokní socha z r. 1759. Na hranolovém podstavci stojí střední volutový sokl. Nad římsou socha sv. Norberta. Zahalen do kněžského roucha, přes ramena mu spadá plášť. V pravé ruce drží pozlacenou monstranci, levou se opírá o patriarchální kříž. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

První zmínka o obci z r. 1349. V r. 2012 instalována nová socha svatého Floriána. Dosud byl sv. Florián jen jako obraz v kapli. Socha vyrobena podle toho obrazu. Sbor dobrovolných hasičů v Ludéřově založen r. 1892.

Secesní vila z roku 1913 postavená pro tehdejšího litovelského starostu Sochu. Tehdy zde bylo umístěno i městské museum, na budovu byly osazeny historické kamenické prvky. Po roce 1945 budova připadla policejním složkám.

Pískovcové sousoší z r. 1866 nese mohutná profilovaná římsa. Vepředu mramorová deska s nápisem. Vlevo stojí Metoděj v biskupském rouchu, s pravou rukou žehnající a levou opřenou o štít s reliéfem sv. Jana Křtitele. Vpravo Cyril v mnišském šatu s kápí, s knihou opřenou o levý bok a s poutnickou holí v pravici.

Nejstarším údajem o špitálu je zřejmě příběh, který je kladen do r. 1637. Jediným pozůstatkem špitálu je fragment ohradní zdi, u něhož stojí socha sv. Barbory z r. 1715 od Johanna Sturmera. Socha byla vztyčena 25. května 1715 a dne 10. září 1715 ji slavnostně posvětil hradiský opat Benedikt Bönisch.

Zříceniny hradu z poč. 14. stol. Založen před r. 1313 Dětřichem ze Spran, od r. 1358 v zeměpanských rukách, r. 1398 již pustý. Na vysokém skalním suku dochovány zbytky mohutných hradeb a paláce.

Keltské oppidum evropského významu v prostoru Drahanské vrchoviny. V minulosti proslavené zvláště nálezy jantaru, uvedeno i na mapě Komenského. Novodobé výzkumy odhalily nejedno překvapení ze života Keltů u nás.

Sporé terénní pozůstatky tvrze Arkleba ze Stařechovic z poloviny 14. století, r. 1398 již uváděna jako pustá. Dochován pouze nevýrazný pahorek jádra a stopy po okružním příkopu.

Zřícenina jednoho z původně dvou šebetovských vodních mlýnů, který byl založen zřejmě někdy v 17. stol. Prvně je mlýn zakreslen na mapě z r. 1832. Dodnes zůstal zachován pouze jeho sklep.

Kaplička z r. 1793 s malým zvonem.