Turistické cíle v okolí obce Žeranovice

Zaniklá tvrz je prvně zmiňována r. 1366 (dle archeol. výzkumu stála již ve 13. stol.). Nejvýznamnějšími držiteli byli r. 1386 Heralt z Kunštátu a v l. 1420–1460 páni z Tvorkova. Po r. 1511 byla vybudovaná nová tvrz na jiném místě a tato zanikla. Místo nové tvrze bylo protipovodňově upraveno.

Starý zámek postavili v pol. 17. st. Rottalové. Horní část rezidenční a obytná, spodní vězení. Od r. 1876 v patře kanceláře a byty, dole sýpky a vězení. V r. 1898 přistavěn soudní úřad. V r. 1925 zámek získává olomoucké arcibiskupství a spořitelna, ta část zámku zbourá a vystaví svoji budovu.

Zřícenina hradu. Dle arch. výzk. vybud. v 2 pol. 14. stol. V 15. stol. zastavován biskupem Janem Mrázem. Za husit. válek a poté sídlem vladyků z Bítova (v zástavě od r. 1416). Pro loupežné výpravy majitelů r. 1451 vykoupen Janem z Cimburka a pobořen.

Zříceniny got. hradu na protáhlém vrcholovém hřebeni (704 m). Založen kolem r. 1365 Bočkem z Kunštátu. Patrně nebyl nikdy dokončen a v průběhu husitských válek byl opuštěn. Zachováno torzo hradby a válcové věže.

Zcela zaniklý zámek či lovecký zámeček, který byl postaven za vlády Marie Anny z Rotalu, provdané Dietrichštejnové, v místě bývalé tvrze, jež byla soušásti dvora. Poprvé je připomínán v pozůstalosti této panovnice v roce 1767. Posledním rodem, který vlastnil zámek před pozemkovou reformou v letech 1923 - 1926, byl rod Baltazzi.

Bývalý Panský mlýn v Brusném, doložený již ve 13. stol., byl v letech 1991-1997 rekonstruován a přestavěn na stylové restaurační zařízení a penzion. Dostal jméno Brusenka podle kolem protékajícího potoka. Zachovány některé části jeho zařízení včetně mlýnského kola.

Zrekonstruovaný a zmodernizovaný areál bývalého panského pivovaru na okraji hist. jádra Holešova. Založen v l. 1689-90 J. K. z Rottalu. V r. 1948 zestátněn. R. 1961 uvařena poslední várka piva, do r. 1973 fungovala sladovna. Poté sloužil areál jako sklady a pivnice. V l. 2017-20 areál rekonstruován.

Dobře dochované terénní pozůstatky sídla na pomezí hradu a tvrze při zaniklé vsi prvně uváděné v r. 1350 jako majetek Herborta z Podhradí. V r. 1464 se uvádí tvrz jako pustá, ale patrně byla ještě utilitárně využívána. V r. 1501 bylo pusté již celé Podhradí.

Původně barokní zámek z let 1689-99 přestavěn z původní tvrze asi z 16. stol. V r.1739 za biskupa Jakuba Arnošta upraven a vybudován park a kostel, který se zámkem tvoří celistvý komplex. Od r. 1804 majiteli Šternberkové, kteří zde sídlili do konfiskace r. 1945. Dnes domov důchodců.

Pomník kroměřížským obětem holocaustu je zároveň připomínkou jedné ze tří kroměřížských synagog, postavené zač. 20. stol. známým vídeňským architektem J. Gartnerem a vyhozené do vzduchu nacisty roku 1942. Pomník zhotovil známý sochař Olbram Zoubek v roce 1994.

Nejspíše jen dřevěná tvrz ze 14. století vystavěná příslušníky vladyckého rodu z Přestavlk a Dobrčic, která se nachází východně od zámku, byla zřejmě od konce 15. století opuštěná.

Čtyřkřídlý pozdně barokní zámek s čtyřbokou věží nad hlavním portálem, postavený Antonínem hrabětem Magnisem v druhé pol. 18. století na místě mladší přestavlcké tvrze.