Turistické cíle v okolí obce Chvalčov

Zachovalá rozhledna postavena roku 1898. Nese jméno podle císaře Františka Josefa I. Stavba v sobě skrývá rozhlednu a kapli.

Dobře patrný reliéf tvrze z poloviny 14.století na výběžku z náhorní planiny mezi obcemi Hradčany a Pavlovicemi u Přerova

Zaniklý hrad, lokalita osídlena pravd. již v obd. eneolitu, opevněna v obd. bronzu lidmi lužických popelnicových polí. Nálezy keramiky z obd. ran. středověku. Majitelem mohl být Jindřich z Přílep, jenž r. 1272 vlastnil blízké Žopy. Dále prameny mlčí.

Po hradu zůstaly jen teréní náznaky. Hrad byl zřejmě dřevěný. Na obou koncích jsou zbytky příkopů. Keramika je datována do 13.-14. st.

U Tří kamenů je rozcestí turistických cest, kde stojí hraniční kameny tří panství – kelčského, bystřického a lukovského. Na místě se nachází též pomníček studentky kroměřížského gymnázia, která zde v roce 1947 umrzla.

Hrobka rodu von Baillou byla vystavěna v letech 1885 – 87 dle projektu Ing. Z. Hermanna z Hranic. Drobná neorenesanční kaple s podzemní kryptou uprostřed zaniklého hřbitova. Samotná budova hrobky je ve velmi špatném stavu a stále chátrá.

Terénní pozůstatky drobného tvrziště v podobě pahorku vystupujícího z roviny pole. Rozměr tvrze max. 25 x 10 (17) m. Možný předchůdce zámku v centru Hustopečí. Archeologicky doložena existence tvrze ve 14. a počátku 15. století.

Zaniklý hrádek stával poblíž vsi Janůvka (zanikla v l. 1538–48). Hrádek beze zmínky v pramenech, snad postaven místním rodem ze Slušovic, odkud se již r. 1321 psal Vítek ze Slušovic. Pro více informací nutný archeologický průzkum. Na místě je znatelný val s příkopem, pozůstatky opevnění hrádku.

Původně dřevěná kaple na místě, kde tragicky zahynulo dítě, byla zasvěcena sv. Anně, v roce 1854 postavena nově z cihel a kamene. V průčelí kaple byla soška sv. Floriána, která byla po zcizení nahrazena sochou sv. Anny a opatřena ochrannou mříží. Před kaplí stojí socha sv. Jana Nepomuckého.

Malá čtvercová kaple sv. Floriána se zvonicí, náležející k farnosti Rajnochovice, vznikla zřejmě v 2. pol. 19. stol. V parčíku před kaplí je socha dívky se džbánem od místního rodáka, akademického sochaře O. Drahotušského.

Novobarokní kaple z roku 1889, vzniklá přestavbou staré kaple z r.1658, roku 1749 upravenou. Podélná sálová stavba s valenou klenbu s půlkruhovým závěrem, s výsečemi pasy, které dosedají na průběžné kladí nesené podloženými toskánskými pilastry.

Kaple byla postavena r. 1695 jako součást městského špitálu sv. Anežky za podpory místního děkana Jiřího Balšánka. Zajímavým prvkem kaple je oktogonální (osmiboká) kupole s lucernou, autorem stavby je pravděpodobně architekt G. P. Tencalla. Oltář vyzdobil obrazy r. 1858 malíř Ignác Berger.