Turistické cíle v okolí obce Bystřice pod Hostýnem

Značně přetvořený reliéf tvrze v obci Šišma, na místě zvaném Talířový kopec.

Od 16. století již ve Skaličce stál dřevěný zámek. Počátkem 19. století přestavba dřevěného zámku na cihlový.

Původně Herodkův větřák stával v Dřevohosticích. Okolo r. 1850 přechází sňatkem do majetku rodiny Červků a je přestěhován do Skaličky. Do roku 1960 byl v provozu, dnes rodinné muzeum.

Nejvýše položený hrad na Moravě (709 m.n.m). Vznik skalního hrádku datován do 2. pol. 14. stol., s přesahem do 15. stol.. Jižní pískovcové bradlo nese stopy po ukotvení dřevěné věžovité stavby.

Reliéfní náznaky tvrze, nedávno částečně srovnané se zemí

Poměrně dobře zachovalý smírčí kříž na okraji obce Martinice. Dle pověsti vztyčen na paměť bitvy mezi vzbouřenými poddanými a císařským vojskem v r. 1644. Kříž je cca 120 cm vysoký, 65 cm široký s mírným prohnutím doleva. Na jedné ze stran schématicky znázorněn meč.

Pozdně barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1775 stojící při cestě z centra obce na hrad Lukov. Kolem soubor 200 let starých lip.

Židovský hřbitov vybudovaný jižně od města v r. 1567. Užíván do r. 1883. Za 2. světové války zničen a přeměněn v park. Po r. 1989 z iniciativy zahraniční organizace obnoven. Pozůstatky 160 náhrobků a tumby rabína Fränkela.

Větrný mlýn byl postaven v l. 1858–1860 Kristiánem Kovářem. Mlelo se zde ještě za 2. svět. války. R. 1964 byl mlýn Rudolfovi Kovářovi odebrán do péče státu. Dnes je opět v majetku rodiny Kovářů. Jako jediný v oblasti se dochoval i s původním technickým zařízením. Dnes je chráněnou kulturní památkou.

Bývalá tvrz a ves opuštěná po roce 1565, dnes samota. Ves se poprvé připomíná roku 1274 jako biskupské léno, tvrz až roku 1389. Tvrz založili nejspíše v polovině 14. století Aleš a Friduš z Linavy.

Archeologicky cenná, neporušená a v regionu ojedinělá lokalita s dochovanými relikty opevnění, zbudovaného švédským vojskem v srpnu r. 1643, je zapsána na seznam kulturních památek.

V písemných pramenech se hrad s jistotou objevuje jen r. 1548, kdy byl ovšem už pustý. Určitou nadějnou zmínku o době jeho života představuje predikát Zbyňka ze Svrčova na listině z r.1336. K vidění je nevýrazná zřícenina gotického hradu.