Turistické cíle v okolí obce Praha 10-Lipany

Hvězdárenská věž je součástí Klementina, vystavěného jezuity jako kolej. Byla postav. v l. 1721-23 (arch. F. M. Kaňka). R. 1748 přestavěna dle návrhu arch. A. Luraga. Na střeše věže je olověná socha Atlanta z r. 1727, pocházející z dílny M B. Brauna.

Barokní budova z let 1731–37, vybudována z prostředků hraběte Strozziho podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhoffera pro válečné invalidy a vysloužilce. Jako Invalidovna sloužila do roku 1935. Budova byla poškozena při povodni v r. 2002.

Původní severní brána Vyšehradu (zvaná Pražská nebo též Jeruzalémská) stála západněji, v místech, kde je dnes Cihelná brána. Barokní Jeruzalémská brána vznikla při budování opevnění po třicetileté válce. Šlo o jednoduchou účelovou stavbu. Zanikla při úpravě vedení silnice v první pol. 19. století.

Zaniklou centrální osmibokou hřbitovní kapli s výraznou jehlancovou střechou nechal postavit v polovině 16. století pražský měšťan Divišovský z Prošovic. Kaple byla zrušena za reforem Josefa II. (spolu s hřbitovem a dalšími kaplemi na něm) v roce 1784 a později byla zbořena.

Kopie barokního pomníku sv. Václava od Jana Jiřího Bendla, původně stával na dnešním Václavském náměstí v Praze. Na Vyšehrad byla socha přenesena proboštem Václavem Štulcem v druhé polovině 19. století. Originál je v lapidáriu Národního muzea.

Zbytky gotického hradu. Založen patrně za Karla IV. jako šlechtický objekt. Poprvé zmiňován r. 1377. Zanikl zřejmě v době poděbradských válek. R. 1525 připomínán jako pustý. Výrazně poškozen při stavbě železniční tratě, která jím dnes prochází.

Komplex mohutné jezuitské koleje s kaplí sv. Františka Xaverského na jihu a kostelem sv. Ignáce na severu vznikal postupně na místě několika desítek středověkých domů v letech 1658-1759. Po zrušení řádu slouží kolej jako nemocnice, kostel jako farní. Poškozeny náletem v únoru 1945, opraveny.

Místo měšťanských domů, vzniklých na troskách Milíčova Jerusaléma, postavili jesuité v letech 1659–1731 konvikt. Po zrušení řádu sloužil profánním účelům, v letech 1853–1949 zde působily šedé sestry. Ty vystřídala státní bezpečnost, která objekt užívala do 70. let. Areál opraven po roce 1990.

Pozdně gotická zvonice (65,7 m) z let 1472-1475, renesanční s hodinami od r. 1577. R. 1648 poškozena při obléhání Švédy. Novogotická oprava Josefa Mockera z let 1874-1880. Na věži 3 hist. zvony a zvonkohra z r. 2003. Od r. 2001 uvnitř vestavba o 10 patrech s restaurací, výstavami a vyhlídkou.

Novogotický zámek. Renesanční či raně barokní zámek přestavěli Klára Veithová s manželem Martinem Wagnerem v l. 1844–47 novogoticky s věží, štíty, cimbuřím a jinými slohovými atributy. R.1855 postaveno nové křídlo. Interiéry vyzdobeny J.Navrátilem.

Synagoga v maursko-byzantském stylu se secesními vlivy byla postavena jako náhrada modliteben, zaniklých během asanace Židovského města (Josefova) na přelomu 19. a 20. století. Stavba z let 1905–06 podle projektu Wilhelma Stiassnyho sloužila s výjimkou let II. světové války židovské obci.

Zámek vznikl přestavbou starší tvrze někdy po roce 1763, kdy byl v majetku pražských arcibiskupů. Roku 1860 získávají zámek Ringhofferové a v rozmezí let 1875–80 jej přestavují dle stylu „normanské gotiky“.