Turistické cíle v okolí obce Zdounky

Zřícenina hradu. Založen Smilem ze Zbraslavi, který se r. 1258 píše po Střílkách. R. 1321 zastaven Jindřichu Železnému z Lipé. Z dalších majitelů: r. 1460 páni z Lichtenburka (stavba vysunutého opevnění), r. 1481 vladykové z Ojnic. R. 1542 hrad pustý.

Dnes již téměř zaniklé tvrziště, o kterém první zmínka pochází z roku 1344 v souvislosti s jejími vlastníky, kterými byli Jitka, vdova po Rupertovi ze Sušic, a její synové Dluhomil a Jaroslav. Tvrz zanikla asi v polovině 15. století. Na jejím místě dnes stojí rodinný domek.

Po hrádku jsou znatelné pouze reliéfní pozůstatky. Na severní straně vystupuje úsek valu a na jižní straně je zachovaný příkop. Poprvé byl zmíněn r. 1260. R. 1340 jej prodává Jan mladší ze Švábenic Janu Volkovi. Po r. 1392 sídlo zaniklo.

Zaniklá tvrz, která není v písemných pramenech zmiňována, ale je jisté, že v zaniklé vesnici Svárov tvrz byla. R. 1368 se zmiňuje prodej lesa Hraďišťko, což naznačuje že tvrz již byla pustá. Samotná vesnice se uvádí r. 1381 kdy její část vlastnili Šternberkové.

Jedna z nejstarších synagog na Moravě prvně připomínaná již roku 1456. Od roku 1953 bývalou synagogu spravuje Církev československá husitská.

Zaniklá tvrz, snad v místech farní budovy a kostelního návrší. Zmiňována poprve r.1307. Zanikla patrně v husitských válkách. R.1573 vedena jako pustá, ale r.1709 obnovena, snad na stejném místě. R.1803 prodána a definitivně zaniká.

U městyse Tištína téměř nepatrné zbytky hradiště z pozdní doby kamenné, kultury zvoncových pohárů, a starší doby bronzové. R. 2002 zkoumána archeologem M. Šmídem severní část při výstavbě dálnice. Zjištěno opevnění příkopem zatím nejasné datace a střepové nálezy.

Tvrz z konce 15. stol., potvrzená počátkem 16. stol a přestavěná koncem 16. stol. na panský dům či zámek. Od poloviny 17. stol. upraven na hostinec. I dnes je dům obsahující zdivo původního panského sídla využíván jako restaurace.

Tvrz vybudovaná zřejmě ve 14. století se prvně vzpomíná v 15. století. V r. 1481 tvrz získali Zástřizlové, kteří ji nechali zpustnout. Naposled se jako pustá uvádí v r. 1552. Zbytky tvrziště se zachovalým pahorkem obklopeným neznatelným valem a příkopem se dodnes nacházejí v zahradě rodinného domu.

Téměř neznámý, původně barokní zámek byl postaven některým z držitelů léna olomouckého biskupství v 17. stol. Několikrát upravován v 18. a 19. stol. Později sloužil jako kanceláře a sklady zemědělského družstva.

Původně tvrz, první zmínka pochází z roku 1336 (majitel Vrchoslav z Uherce). V 1. polovině 17. století tvrz přestavěna v barokní zámek olomouckým proboštem. Roku 1723 získal zámek dnešní podobu (majitelkou Zuzana Gelhornová). Dnes soukromý majetek.

Nejstarší zachovalá část areálu hospodářského dvora velehradského kláštera pochází z poloviny 16. století. Ve 20. století došlo k demolici západní části areálu. V letech 2010-2011 proběhla rekonstrukce a adaptace na multifunkční centrum.