Turistické cíle v okolí obce Salavice

Křížovou cestu na vrch Kalvárie zřídili v roce 1926 občané Stonařova na paměť padlých v 1. světové válce. Po odsunu původních obyvatel německé národnosti přestala být udržována a od 50. let 20. století byla ničena. Roku 2014 ji obec nechala rekonstruovat. Slavnostně vysvěcena byla 27. září 2014.

Křížový kámen s rozměry 93 cm x 68 cm x 20 cm, nalezen r. 2002. Je na něm reliéf tlapatého kříže na žerdi. Dle pověsti připomíná spor tří bratrů o dědictví, při kterém dva přišli o život a třetího tížilo svědomí tak, že nechal vytesat smírčí kámen a umístil ho na místě tragédie. Kámen není datován.

Křížový kámen v lese „Mučírna“ z roku 1556 údajně připomíná zabití myslivce pytláky. Jednostranná deska má uražen levý horní roh. Na přední straně je reliéfní latinský kříž, orámovaný nečitelným nápisem. Kámen má rozměry 79x46x13 cm. Původně stával hlouběji v lese, přesunut snad při budování cesty.

Kamenná deska s plasticky vystupujícím reliéfem jetelového kříže má rozměry 94 x 60 x 17 cm. Kříž vyrůstá z pahorku - Golgoty, pod levým břevnem její znázornění chybí, Pod křížem je plochý reliéf stojící sekery. Legendu o vzniku kamene prameny neuvádějí. Památkově chráněný je od roku 1958.

Křížový kámen v osadě Na Bahnech má z čelní strany nezvykle složitou, špatně dochovanou rytinu. Znázorňuje latinský kříž na trojstupňovém podstavci, dolní dva stupně jsou obdélné, nejvyšší zaoblený. Na prostředním stupni asi býval nápis – snad iniciály a datace. Neuvádí jej žádné dostupné zdroje.

Důvod vzniku tohoto křížového kamene není znám. Podle vyobrazených kol lze usuzovat na to, že připomíná nehodu povozu. Poprvé jej uvádí místní badatel Vilém Richlý z Mirošova v roce 1885. Tehdy měl výšku 115 cm, dnes má nad zemí výšku 77 cm. Do jeho horní části byl druhotně vsazen litinový kříž.

Rondokubistická stavba postavena stavitelem Skorkovským dle projektu J. Dufka v roce 1924. Stavbu financovalo Stavební družstvo dělnických a rodinných domků pro Rantířov a okolí, založené na podporu českých rodin osídlujících německé vesnice v okolí Jihlavy. Za války přejmenována na Horácký dům.

Na vrchu Lísek stávalo středověké panské sídlo, tvrz či snad malý hrad. Naposledy je toto sídlo připomínáno těsně před třicetiletou válkou, v roce 1618. V 80. letech 20. století byly jeho pozůstatky, valy a příkopy kruhového tvaru, zlikvidovány. Dnes zde již nejsou žádné terénní náznaky.

Budovu dal r.1885 postavit svobodný pán Leopold Wenzel-Sternbach pro první mateřskou školu ve městě. Provoz zajišťovaly sestry z Kongregace Chudých školských sester de Notre Dame. Za 2. sv. války zabavena armádou, poté zde byla německá škola. R. 1946 byla znárodněna, v budově fungovala do r. 1971.

Hřbitov za jižním okrajem Brtnice založen kolem barokní kaple sv. Floriána po zrušení pův. hřbitova u kostela sv. Jakuba uvnitř městské zástavby. V pol. 19. stol. rozšířen o tzv. horní hřbitov na opačné straně ulice. Hrobky svých rodičů na dolním hřbitově navrhl významný architekt Josef Hoffmann.

Přírodní památka vyhlášená v roce 1984 na ploše 0,2 hektaru. Je jedním z nejlépe zachovalých projevů intenzivního mrazového zvětrávání žuly ve vrcholových partiích Jihlavských vrchů v nadmořské výšce 765–774 metrů nad mořem.

Zaniklý barokní zámek, který dal pravděpodobně vybudovat na místě tvrze Maxmilián Arnošt Hornek z Horneku, který vlastnil Mirošov v letech 1710–1730. Po r. 1949 vlastnil zámek státní statek. Od r. 1958 byl kulturní památkou. V r. 1985 se zřítila část zdí devastované budovy a r. 1986 byl zbourán.