Turistické cíle v okolí obce Svojkovice

nebo vyberte

Svojkovice

Vysočina,  Jihlava  (JI)
Nalezeno celkem 259 záznamů, 4 / 22 stran, vyhledáno za 0.22 sec
 Čížov
560.0 m. n.m.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Vysočina, Stará Říše
Zaniklá tvrz, která není v písemných pramenech přímo zmiňována. Spojuje se s osadou Čížov, která se prvně zmiňuje r. 1358, kdy byla prodána Frenclinem Schoberem z Hor a r. 1466 v souvislosti s Oldřichem z Miličína. Osada zanikla na přel. 15. a 16. stol. a v té době neexistovala patrně ani tvrz.
 Dačice
464.0 m. n.m.
tvrz - sakrální památky, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Dačice
Nejstarší panské sídlo v Dačicích vzniklo po vyvrácení hradu Bílkova (viz heslo) a rozdělení krajířovských držav koncem 15. století. Původnímu účelu sloužila do dokončení starého zámku (1579), poté součást hospodářského dvora.
 Dačice
nový zámek
zámek, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihočeský kraj, Dačice
Zámek vybudovaný stavitelem Albrechtem Krajířem z Krajku koncem 16. stol. Po dvojím požáru přestavěn v barokním a poté v klasicistním stylu.
 Dačice
468.0 m. n.m.
starý zámek
zámek, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihočeský kraj, Dačice
Druhou generaci panských sídel v Dačicích představuje starý zámek, postavený v letech 1572–9 nad dvorem tvrze. Od konce 16. století sloužil hospodářským potřebám panství, od roku 1939 jako sídlo městské správy.
 Dašovice
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Vysočina
Dobře zachovalý reliéf tvrze, zaniklé vsi a jejího ohrazení. Tento sídelní komplex, zatím neprozkoumaný, patří k nejlépe dochovaným podobným místům u nás.
 Dašovský mlýn
590.0 m. n.m.
Muzeum mlynářství a venkovského života
mlýn - vodní, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Štěměchy
Dašovský vodní mlýn byl podle ústní tradice založen již ve 14. stol. V písemných pramenech se prvně zmiňuje před r. 1536. Potomci významných mlynářských rodů Píšů, Vyskočilů a Nechvátalů vlastní mlýn dodnes. Mlýn byl r. 1911 modernizován na válcový mlýn. R. 2011 zde bylo otevřeno Muzeum mlynářství.
 děkanství
522.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Telč
Pozdně barokní dvoupatrová řadová budova děkanství postavená v letech 1783-1785 na místě středověkého domu, sloužícího do roku 1782 jako provizorní fara. Fasádu má členěnou mělkým středním rizalitem završeným tvarovaným štítem, podloubí má pět arkád. Jako sídlo farního úřadu budova slouží dodnes.
 dřevěná zvonice
590.0 m. n.m.
sakrální památky - zvonice, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Třeštice
Současná roubená zvonice z tesaných trámů byla postavena v r. 1863 na místě starší dřevěné stavby. V r. 2007 proběhla rozsáhlá rekonstrukce. Stavba je zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek.
 dům čp. 60
469.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Moravské Budějovice
V Moravských Budějovicích na rohu náměstí Čs. armády a Purcnerovy ulice. Původně dva renesanční objekty, sklep domu obráceného do náměstí postaven před požárem města 1532. Sjednoceny atikou, současný vzhled pochází z novogotické přestavby v 19. stol.
 dům J. A. Schumpetera
550.0 m. n.m.
expozice Spolku přátel betlémů v Třešti; Muzeum Vysočiny
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Třešť
Klasicistní palác, vybudovaný po r. 1835 pro rodinu Schumpeterů. Pozdně klasicistně upraven v pol. 19. stol. Rodný dům ekonoma J. A. Schumpetera. Dnes sídlo informačního centra, expozice Muzea Vysočiny, stálé expozice Spolku přátel betlémů.
 dům Siegfrieda Löwyho
550.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Třešť
Dům na okraji židovské čtvrti, ve kterém bydlel a provozoval praxi MUDr. Siegfried Löwy, bratr Julie Kafkové a strýc Franze Kafky. Löwy zde žil od roku 1899 do roku 1932. Synovec za ním jezdil na prázdniny v letech 1900 – 1907. Na domě je od roku 2001 Kafkova busta od sochaře Františka Häckla.
 Dyjice
500.0 m. n.m.
hrad, terénní náznaky, není známo, Vysočina
Nepatrné reliéfní zbytky hrádku vzniklého snad na přelomu 13. a 14. století. V roce 1350 se po Dyjici píše Bohobud. Hrádek zanikl pravděpodobně po připojení Dyjice k telčskému panství, po němž ztratil smysl.