Turistické cíle v okolí obce Svojkovice

Raně barokní žulová boží muka s pozdně gotickým tvaroslovím byla postavena na památku toho, že po roce 1650 převládlo v Třešti katolické náboženství. Jsou zazděná do tarasní zdi v Revoluční ulici před domem čp. 72. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Kamenná sloupková boží muka z r. 1701 stojí před jižní předsíní kostela sv. Kateřiny. Na hranolovém soklu s psaníčkovou bosáží stojí mírně soudkovitý sloup, na něm je čtyřboká kaplice završená koulí s dvouramenným kovovým křížkem. Mělké niky kaplice jsou bez ozdob. Památkově chráněná od r. 1958.

Boží muka byla postavena roku 1647 nákladem Matouše Eisenbarta, manžela příbuzné stonařovského faráře Jernonýma Reidmillera. Restaurována byla roku 1996. Žulovým božím mukám chybí vrcholový kamenný kříž, na kapličce se zachoval letopočet a německý nápis.

Kamenná barokní boží muka z roku 1709. Vysoký čtyřboký podstavec s psaníčkovou bosáží pokračuje sloupem s entazí a čtyřbokou kapličkou. Ta je zdobena mělkými nikami s novodobými biblickými obrázky, koulí a kovovým křížem. Na zadní straně kapličky je čtyřřádkový nečitelný nápis s letopočtem 1709.

Terénní zbytky tvrze. Poč. 15. st. jsou uváděni vladykové z Bransouz, obce ze 13. st. zvané dříve Bransudy, a tak tvrz je nejpozději z poč. 15. st. Zničena byla za česko-uherských válek, nebyla obnovena. Zachovány jsou valy a části zdiva.

Raně barokní zámek z 2. pol. 17. st. vznikl přestavbou bývalé tvrze. Zámek má čtyřkřídlou dispozici, SZ křídlo je patrové, přízemí s oblouky na pilířích, v patře zasklené arkády s oblouky. Veřejnosti je nepřístupný.

Reliéfní zbytky hrádku, založeného patrně rakouskými pány z Trnavy, nacházejícího se na výběžku do rybníku, naproti budečskému zámku. Dnes na jeho místě stojí kaple P. Marie Sněžné.

Rozlehlý čtyřkřídlý barokní zámek z roku 1681 postavený na renesančních základech baronem Maxmiliánem Leopoldem Catelmo. V letech 1760–1945 ve vlastnictví rodu Wallis. V současnosti domov důchodců.

Původní gotická tvrz z r. 1353, v l. 1545–55 přestavěna na renesanční zámek. V 18. st. interiéry přest. barokně. Nádvoří obklopeno arkádami s toskánskými sloupy. U zámku anglický park a vodní zahrada s kanály a jezírky. V zámku umístěn dětský domov.

Budova bývalého hostince v Přibyslavicích je barokního původu z doby před r. 1744. V 18. stol. a za 1. republiky sloužil k ubytování dělníků, kteří pracovali na stavbě kostela Narození Panny Marie. V 60. letech 20. stol. upraven na obytný dům.

Valy a příkopy starobylého sídla, které zřejmě patří mezi rané útvary přechodového období mezi hradištním a hradním stavitelstvím, jež se označují jako dvorce. Pravděpodobně spjato s románským kostelem z doby kolem roku 1200.

Zaniklá tvrz. Prvně je zmiňována r. 1358 kdy patřila Hrutovi z Čechočovic. Dalšími majiteli byli Vok či Ctibor z Čechočovic či r. 1371 Boček ze Slavic. Když byla r. 1499 koupena Zdeňkem a Burianem z Valdštejna a připojena k brtnickému panství, přestala sloužit jako sídlo a postupně zanikla.